Početí se přesunulo z postelí do laboratoře. Neplodných párů přibývá

19. únor 2016

Evropskou populaci čím dál více trápí neplodnost. Podle statistik je v Česku neplodná téměř čtvrtina párů. Také se za poslední čtvrtstoletí snížil počet spermií o šedesát procent. V našem kraji je několik pracovišť, které se zabývají léčbou neplodnosti.

Jedna z poraden už osm let funguje v Pardubické nemocnici. Do Radioporadny z ní přišel lékař Robert Středa.

Pardubická poradna pro neplodnost vsadila na laboratorní postupy nejvyšší kvality. Využívá i vybavené operační sály nemocnice. S výsledky jsou spokojení. „Řada párů se vrací pro druhé miminko," říká Robert Středa.

Proč existuje tolik párů, které mají problém zplodit potomka? Faktorů je několik. Především je stále vyšší věk matek. Než vystudují, vybudují si pracovní kariéru, najdou si životní partnera, uběhne několik let. Najednou je jim pětatřicet let, a to může být problém.

„Je to otázka naší psychiky a priorit. Čím je žena starší, tím více se snižuje schopnost otěhotnět bez asistence lékaře. Stále se ale o tom málo mluví," zdůrazňuje Robert Středa. S každým rokem života se schopnost otěhotnět snižuje.

Nemáte partnera? Nechte si zmrazit vajíčka

O neplodnosti mluvíme v případě, pokud se pár o miminko pokouší přirozenou cestou více než rok. Kolem pětatřicátého roku je čas intenzivně přemýšlet, jak situaci řešit. „Kolem osmatřicítky je nejvyšší čas zapojit do snažení odborníky. Po čtyřicítce je to náročné a o to větší musí být trpělivost páru," vysvětluje Robert Středa.

Zhruba ve věku dvaačtyřicet až pětačtyřicet let klesne kvalita vajíčka natolik, že už není pro oplodnění použitelné. Zákon umožňuje léčbu neplodnosti až do padesátky. Ovšem v těchto případech se počítá s darovanými vajíčky. „Jsou životní osudy, kdy je ženě například třicet šest let a nemá partnera. V tom případě doporučujeme nechat si vajíčka zmrazit a vyčkat na okamžik, až životní okolnosti ženy budou příznivé pro založení rodiny. V současné době jsou takových žen zatím desítky," uvádí Robert Středa.

Víte, že…

  • 20% procent párů v Česku je neplodných

  • 95% dostane na specializovaných pracovištích účinnou pomoc

  • 4% dětí se u nás rodí díky asistované reprodukci

  • v České republice je více než 40 odborných center

Spermie mizí po milionech

Ještě před druhou světovou válkou se Evropané mohli chlubit průměrnou koncentrací více než 100 miliónů spermií na mililitr. Spermiogram se v populaci ale zhoršoval. V roce 1951 byla dolní hranice 80 mil./ml. V roce 1964 se to přehodnotilo na 40 mil./ml. Na polovinu to spadlo v roce 1980 a dnes je norma 15 mil./ml. Ani samotná kvalita spermií není dnes nejlepší. Kromě počtu se hodnotí také vitalita spermií nebo jejich tvar, pH spermatu a přítomnost dalších látek.

„Kvalita spermiogramu je nejčastější problém, který v ambulanci řešíme. Na druhou stranu to ale není neřešitelná záležitost. V podstatě nám stačí jedna kvalitní spermie na oplození jednoho vajíčka," říká Robert Středa. Mnohem složitější je to s kvalitou vajíčka. Doslova se o každé bojuje. A jak už bylo popsáno výše, s narůstajícím věkem je ten boj čím dál těžší.

Je umělé početí „zdravější" než přirozené?

Stejně tak, jako přibývá párů bojující s neplodností, přibývá i možností, jak problém řešit. Dříve umělé oplodnění znamenalo automaticky vícečetné těhotenství. Transferu předcházela hormonální léčba, která často zacloumala s organismem budoucí matky. Dnešní techniky jsou mnohem šetrnější a přesnější. „Hormony, které používáme, působí cíleně přímo na vaječníku. Ženě aplikujeme pouze jedno embryo," vysvětluje Robert Středa.

Věda pokročila tak daleko, že po laboratorním oplodnění lékaři dokáží nahlédnout do vnitřku embrya, spočítat chromozomy a zjistit, jestli je všechno v pořádku. Odhalí například nebezpečí Downova syndromu ještě před zavedením embrya do těla matky. „Tohle zatím umí jen pár pracovišť. Rychle se to rozšíří. Je tím zajištěná jistota ohledně zdraví dítěte," říká Robert Středa.

Jaké tedy mohou být příčiny neplodnosti?

Neprůchodné vejcovody, polypy na děložní sliznici, děložní myom, některé vrozené vývojové vady dělohy nebo tzv. Ashermanův syndrom (poškozená děložní sliznice). Lékaři ke každému páru přistupují individuálně a nabízí mu optimální řešení. „Když se problém odhalí, je pak cesta k dítěti krátká," tvrdí Robert Středa. Záleží pak na samotném páru, jestli zkusí pozvolnější postup nebo přistoupí rovnou k umělému oplodnění. „Jsou i jednodušší postupy jako třeba inseminace. Nicméně mimotělní oplodnění je nejúspěšnější postup pro dosažení těhotenství," konstatuje Robert Středa.

Doporučení pro snažící se páry

  • žijte zdravě

  • v žádném případě nekuřte

  • sportujte

  • vyhněte se infekcím a úrazům

Čtěte také

„K početí také pomáhá rehabilitace podle metody Ludmily Mojžíšové. Psychoterapie umí navodit rovnováhu a klid. Vhodné jsou i vitamíny, které se berou v těhotenství. Pro zdravý vývoj miminka je důležitá hlavně kyselina listová," vyjmenovává Robert Středa a zdůrazňuje, že se vším by se mělo začít několik měsíců před samotným dosažením těhotenství.

Cesta na specializované pracoviště

Snažíte se o miminko, ale marně? Nejprve se poraďte se svým gynekologem. Některá vyšetření zvládne on. Na jiná vyšetření vás pošle za odborníky. Všechny ženy léčené pro neplodnost by měly také absolvovat vyšetření hladin hormonů. K základnímu vyšetření patří i spermiogram muže. Nenechávejte ho jako poslední krok. Naopak udělejte ho jako jeden z prvních. „Pečlivě si veďte dokumentaci ze všech vyšetření. Pomůže to přesné diagnostice problémů," radí Robert Středa.

Poradnu pro neplodnost Pardubické nemocnice můžete kontaktovat přímo. A to i v případě, že se někde léčíte a budete chtít slyšet názor dalšího specializovaného pracoviště. „To se stává často. Lidé si chodí pro další informace," uzavírá téma lékař Robert Středa.

autor: PRO
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.