Jozef z Olomouce|Nikdy se nevrátí ,pohádka mladí -pro mne to je moje úžasné dětství ,kamarádi a lidé kteří už mezi námi nejsou ,na rodiče kteří už na mě koukají zezhora . Na školní léta ,učitele,,prostě na to co už není a moc rád na to vzpomínám . Jen mi je líto že už ty lidi na těch místech nejsou . Krásný zbytek noci přeje Jozef
Sváťa z Brna|Hezký večer plný vzpomínek na mládí vám paní Jitko i všem posluchačům.Nikdy se nevrátí pohádka mládí, ze všech pohádek ta nejhezčí. Nevrátí se ale vzpomínky zůstávají.Mládí jsem prožil v Posázaví u babičky a dědy.Rád vzpomínám na školu , kamarády , vory na Sázavě,na sběr hub , borůvek,na řezání ledu pro potřeby pivovaru a další události.První náznaky zamilovanosti přišly až na střední škole.Nebyl jsem nějak průbojný,někteří kluci to uměli ,a konec konců hlavní roly hrála děvčata, která byla o pověstný krůček vpředu a dokázala si vybírat.O tom si rádi povídáme při našich pomaturitních setkáních--naposledy v roce 2019 -6o let od Maturity -a je to velice milé. a vězte vzpomínky zustanou , ještě si je tu a tam vybavime Sváta
Frantisek svaricek|Dobrý večer p.Jitko a posl.N.L.Prome je pohádka mladí potkat se s poluzakem po 65 letech a zaspominat na ty roky a zážitky spojeny snímky,ani nám nato nestačí čas si všechno říct,tolik těch zážitku bylo. Ale co je důležité že jsme se po dlouhém prohlížení poznali,dá to dost práce a napovídají,protože když nám bylo 15 roku a dneska nám je 79 r.tak to už si na nás příroda dost zařadila,Oto jeto větší sranda.Skoda že jsem se nesetkal ještě s nějakou starou láskou,Toby jsme jsme koukali na ty postavy,když jsme měli tak 50 kg a dneska 110 kg.tose člověk neudrží smíchy,proto hůlky na chození raději nechávám doma,ale bytem rádi aspoň zato.Rad bych potkal víc těch děcek z mládí ale bohužel už tady nejsou,už se jim chodím dívat na hřbitov aspoň rozsvítit svíčku,jsou to kluci z učení,Jara Procházka a Demunt z Miroslavi,Ševčík z Viničních Šumic,Švehla z Lanžhota,tiše semnou učili ,já nane dodnes spominam,byli to dobří kamarádi.Jeste jednou všechny zdraví František že Židlochovic.
Zdeňka Liberec|Hezkou noc, vám p.Jitko a všem, co poslouchají. Mně se vybaví krásné tango mého mládí. Nikdy se nevrátí pohádka mladí a s tou pohádkou to nejhezčí, nikdy se nevrátí, marné volání, jednou se s námi prec rozloučí, atd... Ano a tak to v životě je. Když vám je již kolem 80 let , potřebujete mít kolem sebe hodně lidi, kteří pomohou, když je potřeba. A je veliké štěstí, když hlavně pomohou vlastní děti. Já to štěstí mám. A kéž jim to zase oplatí jejich děti, až to budou potrebovat
Marie|Krásnou noc všem posluchačům. Dovolím si přispět do vašeho pořadu pařátky. Celý svůj život žiji v malé vesnici na Vysočině. A když se řekne pohádka mládí, tak okamžitě vzpomenu na svojí paní učitelku z naší malotřídní školy.Byla jsem hodně živé dítě, dneska bych byla zařazena jako adhd, tenkrát jen zlobilo.Moji zlaté paní učitelce je dnes přes 90let, stále jsme v kontaktu, občas ji navštívím.Ma velikou radost, že z té zlobivé holky vyrostla slušná mamina, babička a dokonce na čtyři volební období starostka té naší vesničky.Takze, pohádka mládí je pro mě moje zlatá paní učitelka.Dekuji jí a posluchačům krásnou dobrou noc.
