Pondělní Noční linka: Srdce dobrodruha

20. květen 2024

Podělte se s námi o vaše nezapomenutelná dobrodružství z života! Každý z nás nosí v srdci své vlastní dobrodružství, ať už je to cesta do neznáma, objevování nových lidí či kultur, a nebo možná odvážný krok ve vaší kariéře.

Co bylo vaším největším dobrodružstvím a co vás vedlo k tomu, abyste ho podnikli? Jaké dojmy a zážitky vám z toho zůstaly? Sdílejte své příběhy s námi a nechte se inspirovat dobrodružstvím ostatních!

Zavolejte Jarce Barboříkové do zlínského studia Českého rozhlasu na telefonní číslo 731 800 900 nebo napište sem, přímo pod téma (rozhlas.cz/linka). K dispozici je také email linka@rozhlas.cz. Těším se na Vás!

frantisek svaricek|Dobrý večér p. Jaruško a posl. N.L.Moje dobrodružné činy jsem podnikál hlavně v mích dětských letech,jednu takovou dobrodružnou cestu jsem organizovál když mě bylo asi osm roků,bylo to na kopec LESKOUN který byl od nás vzdálený asi pět km.šli jsme dvá kluci a dvě holky stéjně staří.po ujití asi třech km.se mě rozklepaly kolena strachem a rychle jsme se vrátii domů.Néjvíc dobrodružství jsem podnikál v těchto dětských letech.zdraví FRANTIŠEK ZE ŽIDLOCHOVIC.
Michal Sedlák z Myšlína|Mým nejodvážnějším turistickým počinem byla první návštěva Vietnamu před deseti lety. Přál jsem si poznat tamní esperantisty a přání se mi splnilo. A viděl jsem, co jsem dřív neviděl. Třeba transport povříslem svázaného prasete na skútru. A naučil jsem se, k čemu jsem se dřív neodvážil. Třeba přecházet několikaproudovou silnici. A taky jsem si ověřil, jak nešikovný jsem, když jsem si zkoušel zašívat tradiční kuželový vietnamský klobouk. Bylo to na pravém vietnamském venkově. A v té vesničce, kam mě esperanto zavedlo, jsem byl široko daleko jediným cizincem. Z výletu jsem si ale přivezl mononukleózu. Vůbec mi to nevadilo, protože i tak to za to stálo.
Michal z Jihlavy |Zdravím, paní redaktorku a všechny ponocníčky moje největší dobrodružství v životě bylo, když jsem šel pěšky z Jihlavy do Brna. Sice jsem šel necelé 2 dny ale zvládl jsem to. Bylo to občas dost náročné, hlavně ke konci cesty už jsem myslel, že nedojdu ale nakonec jsem to došel až do Brna. Byl to velmi dobrý pocit po takovém výkonu. Bylo to moc fajn ale znovu bych to už asi nešel. Mějte se všichni moc fajn:).
Jana Jirkov|Poslední takové dobrodružství jsem zažila v sobotu, když jsem jela na den otevřených dveří rozhlasu a s kamarádkou jsme na poslední chvíli zjistily, že vlak nejede na hlavní nádraží, tak jsme musely rychle vystoupit a utíkat na náhradní autobusovou dopravu a do toho nás provázela průtrž mračen.....
helena matylda|psal se r.1980až1983,letecky praha meskva šeremetěvo,lenin,gum,kreml,metro r.1980 olymp.hry tranibiřská magistrála přejezd vlakem,meskva-piter-něva,aurora,metro jantarova komnata,ermitaž A.můj ruční ochránce krivos jan,svět který jsem vnímala se svovět.svazem na 40 let a konec světa.expedice MOZKU pohřeb za živa.
Jaroslav |Dobrý večer. Těch dobrodružství bylo více,ale nejvíc mě zůstalo v paměti když asi již před 50 lety jsme se partou kamarádů a hlavně kamarádek vraceli z hory Rysy v Tatrách a doplnili jsme pořádně různé tekutiny a já jsem se vsadil že zaplavu do půli Štrbského plesa a zpět. No na zpáteční cestě mě byla pěkná zima ale vyšlo to. Byla to z dnešního hlediska obyčejná frajeřina,ale když je člověk mlád tak zvládne všechno (skoro). Jinak chci říct,že jste nejlepší redaktorka Noční linky a jsem rád, že vás můžu mít mezi přáteli na facebooku. Mějte se krásně!!!
Bohumír, nádherný svět.| Zdravím přátele z N. L., v mých 17 letech jsem vyjel poprvé autostopem, na delší tah naší zemí. Vydal jsem se směrem na Máchovo jezero. Stopoval jsem co se dalo, hadroletem, dvousedákem pionýra, náklaďákem, osobními auty a dokonce i traktorem. Mnohdy jsem ušel i 30km pěšky, než se podařil dlouhý a veselý stop. Byl to takový odrazový můstek, pro moje cestování vůbec. Nezalekl jsem se i po cestách v nočních hodinách. Začal jsem sledovat různé cestovní mapy, brožury a dodnes je to jaksi moje záliba sledovat , co se děje a kde se co najde kolem.
franz|slovácké kopanice , přijít sem, postavit si zde dům , usídlit se tady, o vše ostaní ztratíte zájem, nic vás již nedokáže lákat, snad divadlo v hradišti, koníčci v slušovicích, tento život krok byl a je stále obrovským dobrodružstvím, které přišlo tak rychle a dalo-by se říci znenadání, zdravím z chjaloupky pod lesem v bílých karpatech pan franz , víno mi po mrazech se opět probudilo, na cibuli řádí nenažravé larvičky, jahody sbírám i s kosíkama, třešně budou možná tři kusy, jabloně s 50 ti procent, švestka, ringle,hrušeň = O , ale např. brambory ,rybíz, ostružiny ty jdou o 106 , jen nevím kolik mi zde zůstane borůvek a lískových oříšků, veverky se snaží , mějte se fajn..., ač rodilý měšťák, dnes jedině samota...........to je to haupt dobrodružství

Mohlo by vás zajímat