Pořadatele doslova přemluvil a mezi nováčky na Dakaru skončil druhý

18. listopad 2015

Začínal na dragsterech, motocyklech určených na krátké tratě a vysokou rychlost. Pak zkusil štěstí v Tunisu na dálkové soutěži a to ho nadchlo. Jeho snem byla Rallye Dakar. Sen si Ondřej Klymčiw splnil a o svých zážitcích přišel vyprávět do studia.

Dostat se na start Dakaru ale není jen o tom vzít motorku a přihlásit se k závodu: „Vy musíte pořadateli prokázat, že nejste nebezpečný jak pro sebe, tak hlavně pro ostatní závodníky. Že se například neotočíte na trati a nepojedete v protisměru, což pak může mít velmi fatální následky.

Pořadatelé by byli nejradši, kdybyste odjel celý seriál mistrovství světa a další závody, aby měli opravdu jistotu, že dokážete zacházet se zařízením pro navigaci a hlavně se zařízením pro bezpečnost, které oznamuje nějakou havárku,“ vysvětluje Ondřej Klymčiw.

Mistrovství světa Ondřej neabsolvoval, a tak musel pořadatele Dakaru doslova přemluvit: „Sedl jsem do letadla, když měli konferenci, bez lístků jsem se tam propracoval, našel jsem slečnu, která měla na starost přihlášky. Tu jsem požádal o dvacet minut a na kafi jsem ji přesvědčil, že jsem takový skoro blázen, a že když mě nepustí letos, že příští rok tam budu zase otravovat,“ vypráví o svých přesvědčovacích schopnostech Ondřej Klymčiw.

Ondřej Klymčiw u své KTM

Jeho metoda zafungoval, a tak mohl nakonec opravdu startovat a na vlastní kůži zjistit, zda je Rallye Dakar opravdu nejtěžším závodem světa, jak se o ní často říká: „Ten den, když jsem dojel, jsem měl pocit, že bych mohl pokračovat ještě týden nebo 14 dní, protože ta euforie nevypovídá nic o únavě. Ale je to velmi psychicky náročné. Fyzička je velmi důležitá, ale náročné to je psychicky. Člověk má spoustu starostí a myšlenek a na trati se musí soustředit.“

Závodníkův den začíná ještě za tmy. Když si může přispat, zazvoní budík ve 4 ráno, obvykle o půl třetí.

Obléknout, snídaně, nasednout na motorku a asi ve 4 hodiny vyrazit. Věci potřebné k závodu jako oblečení, jídlo a pití už musí být přichystáné předchozí den. Přejezd z bivaku po silnici na start rychlostní zkoušky je někdy 200, někdy až 500 km dlouhý: „S východem slunce začíná rychlostní zkouška, která může měřit 300, 400 km. To se zpravidla dojíždí kolem 12. až 13. hodiny a máte vlastně ještě přesun do bivaku. To znamená, dojedete ve tři, ve čtyři, když jste hodně rychlý. Takto to je každý den. Přijedete, odevzdáte motorku, připravíte si road book, najíte se. Najednou je sedm, brífink, večeře a jde se spát. Deset minut je drahý čas,“ popisuje Ondřej Klymčiw denní program.

20. Ondřej Klymčiw a jeho tým slaví úspěch

I když se jelo krásnou krajinou, člověk podle Ondřeje Klymčiwa nemá moc času na kochání: „Když koukám na nějaké sestřihy videí a fotky, tak nevěřím, že jsme tam jeli. Říkám, že na takhle krásným místě jsme nikdy nemohli být. Člověk kouká před tu motorku a absolutně nevím.“

Premiéra na dakarské rallye dopadla pro Ondřeje Klymčiwa skvěle: „My jsme slibovali dvacítku, dvacítka se povedla a byl jsem zároveň druhý nováček. To mě nejvíc potěšilo. Prostě neměli jsme smůlu a doufám, že to štěstí bude stát při nás,“ naznačuje Ondřej Klymčiv, že další ročník Rallye Dakar si nenechá utéct. Hned zítra ráno vyráží technika do Francie, kde se naloží na loď. Tým za ní odlétá 29. prosince a druhého ledna se startuje v Buenos Aires. Budeme držet palce!

autor: HRU
Spustit audio