Potopení křižníku Giuseppe Garibaldi a ponorkové eso z Brna

12. červenec 2025

Největší audioportál na českém internetu

Potopení křižníku Giuseppe Garibaldi | Foto: Willy Stöwer, Wikimedia Commons, Digital Library of Slovenia, CC0 1.0, ©

Ponorkové eso z Brna

Příběh, který vám budeme vyprávět, se odehrál na moři, k němuž určitě i v těchto chvílích míří tisíce Čechů – na Jadranu. A jednu z hlavních rolí v něm sehrál taky Čech.

Před sto deseti lety bylo toto moře jedním z bojišť první světové války. V dnes chorvatské Pule a černohorské Boce Kotorské tehdy kotvila rakousko-uherská válečná flotila. Itálie ležící na západním a části severního pobřeží Jadranu, se v létě 1915 stala čerstvým nepřítelem Habsburské monarchie. Do války sice vstoupila po jejím boku, ale 23. května 1915 vyhlásila Rakousku-Uhersku válku a o den později uzavřela smlouvu se státy Dohody.

Giuseppe Garibaldi jde ke dnu

Italský křižník Giuseppe Garibaldi

Večer sedmnáctého července vyplula z italského Brindisi skupina italských válečných křižníků vedena vlajkovou lodí Giuseppe Garibaldi s kontradmirálem Eugeniem Trifarim na palubě. Křižníky doprovázely ještě italské a francouzské torpédoborce. Jejich cílem bylo dalmatské pobřeží, které bylo tehdy součástí nepřátelského Rakouska-Uherska. Cestou je ovšem spatřila nepřátelská letadla. Takže, když brzy ráno 18. července 1915 začaly italsko-francouzské námořní síly ostřelovat železniční trať mezi Kotorem a Gruží, předměstskou částí Dubrovníku, vynořila se kousek od nich rakouská ponorka U-4 a poslala křižník Giuseppe Garibaldi ke dnu. Kolos o výtlaku přes sedm tisíc tun byl doslova za pár minut pod vodou. Kontradmirál Trifari a dalších více než pět set námořníků se zachránilo, zahynulo jich jen asi 50. Rakušanům se ovšem podařilo vylovit kontradmirálův stůl s tajnými dokumenty. Od té doby měli u dalmatského pobřeží víceméně klid – Italové nechtěli riskovat další střet s ponorkou.

Válečné úspěchy Rudolfa Singuleho

Chorvatské přístavní město Pula

Proč jsme tento příběh zařadili do naší rubriky? Protože oné ponorce U-4 velel Čech: Rudolf Singule. Narodil se v Pule, českému úředníkovi z Brna, který tam pracoval jako adjunkt na námořním komisariátu. Moře se stalo osudem i Rudolfovi. V Rijece vystudoval námořní školu a když císařsko-královská armáda zavedla do své výzbroje ponorky, stal se velitelem zmíněné U-4. Potopení křižníku Garibaldi byl Singuleho největší, ale rozhodně ne jediný úspěch. Vedle něj potopil ještě 15 obchodních lodí, dvě poškodil, dále poškodil ještě jeden křižník a dvě lodě zajal. Byl znám důsledným dodržováním pravidel námořní války. Což válečníci v té době zpravidla nedělali. To znamená, že zachraňoval tonoucí nepřátelské námořníky z lodí, které zasáhl nebo poškodil a podobně. 

Smutný konec ponorkového gentlemana

Poručík Rudolf Singule jako korvetní kapitán německé Kriegsmarine

Rudolf Singule platí za ponorkové eso první světové války a jako takový získal celou řadu ocenění. Tím nejvýznamnějším je rytířský kříž Vojenského řádu Marie-Terezie. Fakticky ho obdržel až po válce a k němu baronskou hodnost, ta už ovšem v republikánském Československu, kam se po roce 1918 odstěhoval, neplatila. Singule se tehdy i s manželkou židovského původu a dvěma dcerami odstěhoval do Brna, kde pracoval jako úředník. V roce 1940 Rudolf Singule ovdověl. Oženil se znovu, tentokrát si vzal Němku a patrně kvůli ní, a především dcerám s židovským původem, se přihlásil k německé národnosti. Krátce sloužil u německé Kriegsmarine a pak byl penzionován. Zemřel při osvobozování Brna v roce 1945, když bránil sovětskému vojákovi, aby znásilnil neznámou ženu. Gentleman Singule, který dodržoval pravidla, byl za to zastřelen.

Mohlo by vás zajímat

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.