Praštil do něj blesk. Po skalách leze dál

„Lezení mě zajímalo od útlého dětství. Když jsem skončil průmyslovku, zjistil jsem, že v Chrudimi existuje horolezecký oddíl a šel jsem se přihlásit. Strach při lezení necítím. Obavy mívám občas před cestou, pak spadnou,“ usmívá se muž, který považuje horolezectví za celoživotní záležitost.

Světem protřelý

Těšitel navštívil mnoho světových pohoří. Byl třeba v Tádžikistánu, na Kavkaze anebo na hoře Piz Badile cestou Via Fratello. „Byla to poměrně těžká skalní cesta. Lezli jsme to dva dny.“

Největší dobrodružství ale znamenal zásah bleskem. „Měl jsem popáleniny na hlavě a na nohách, údajně jsem byl asi deset minut v bezvědomí. Pak jsem se z toho probral. Bylo zajímavé, že ještě druhý den jsem byl schopný chodit, ale pak se to zhoršilo. Byly z toho dva měsíce v nemocnici.“

Samotný okamžik zásahu si horolezec vůbec nepamatuje. „Všechno si pamatuju až od okamžiku, co jsem přišel k vědomí. Stalo se to na hoře vysoké asi 4 500 metrů. Lezli jsme tam severní stěnou. Když jsme došli na vrchol, zjistili jsme, že je tam nabité ovzduší. Přihnala se bouřka. Během sestupu došlo k té události.“

Jistí ostatní

Vladimír Těšitel momentálně působí jako kontrolor jistících prvků na skalách. „Na horolezeckých terénech jsou takzvaná fixní jištění, která udržuje a obnovuje Český horolezecký svaz. Na starosti mám školení lidí, kteří jištění osazují. Kde je potřeba, děláme zkoušky pevnosti a únosnosti jistících prvků.“

Žádné mety před sebe tento muž nestaví. „Chtěl bych zajet do Dolomit, do Tater. Už jsem ale musel jít hodně dolů s obtížností výstupů. Jezdím i do skal, kam jsem jezdíval dřív. My starší máme výhodu, že si pamatujeme, kde jsou chyty.“