Přes 300 tisíc pohlednic. Největší sbírka v Česku ukrývá historické poklady
Kolekce pohlednic Východočeského muzea v Pardubicích je naprosto výjimečná. Obsahuje statisíce lidských přání, pozdravů a příběhů. Samozřejmě nabízí i jedinečný pohled do historie.
Sbírka pohlednic Východočeského muzea v Pardubicích je největší v České republice, možná i ve střední Evropě. Drtivá většina kolekce pochází ze soukromé sbírky Květuše Veselé, která kdysi ve Svitavách založila první soukromé muzeum pohlednic.
Hebké na dotyk, a to doslova
Východočeské muzeum jedinečnou sbírku Květuše Veselé koupilo díky finanční podpoře Ministerstva kultury ČR v letech 1998 - 1999. „Kolekce obsahuje pohlednice od první emise korespondenčních lístků v roce 1869 až po současnost a stále se rozrůstá,“ vysvětluje kurátorka podsbírky pohlednic, historička Renáta Tetřevová. „Pravdou ale je, že vzhledem k tak obrovskému množství pohlednic, nemáme sbírku ještě úplně zpracovanou a stále ji katalogizujeme.“
Mezi nejcennější exempláře patří soubor pohlednic z konce 19. století. „Byla to zlatá éra pohlednic, datujeme ji přibližně do období devadesátých let 19. století až do počátku první světové války. Pohlednice tehdy byly velice pestré a nápadité. Setkáváme se na nich s aplikacemi mnoha druhů materiálů, ať už jsou to textilie, peří, vlna, dokonce i lidské vlasy. I když pravda, genetickou analýzu jsme neprováděli,“ dodává s úsměvem Renáta Tetřevová.
Nejstarší pohlednice jsou zlacené, stříbřené a také velmi plastické. „Vlastně už nikdy potom v historii nebyly pohlednice tak krásné a propracované,“ říká historička. „Byla to záležitost vkusu. Lidé si na přelomu 19. a 20. století pohlednice, nejčastěji barevné litografie, neposílali často. A proto si také dali záležet na jejich výběru. Pravdou je, že to byla záležitost spíše vyšších vrstev. Zlom nastal s érou fotografie, pořizovací hodnota pohlednic byla najednou nižší. A po skončení druhé světové války se pak posílání pohlednic stalo skutečně masovou záležitostí.“
Od návsi po Oldřicha Nového
Podsbírku pohlednic odborníci Východočeského muzea třídí podle jednotlivých témat. „Jako historička považuji za nejvýznamnější kategorii místopisných pohlednic, jsou to historicky velmi cenné dokumenty, ať už zachycují malé vesničky nebo podobu měst. Samozřejmě pak jsou to obvyklá témata jako vánoční, velikonoční a novoroční pohlednice. Rozlišujeme ale i svátky, které už dnes spíše pomíjíme, například pohlednice k svatodušním svátkům, přání Pepičkám nebo svatoanenská přání,“ vysvětluje Renáta Tetřevová.
Dalšími samostatnými kategoriemi jsou pohlednice z období první a druhé světové války, ale také pohlednice propagandistické a agitační z éry socialismu. Jinou oblastí z mnoha je třeba kinematografie. Východočeské muzeum nabídlo návštěvníkům stálou expozici pohlednic Orbis Pictus v letech 2000 - 2017. V současné době bude kolekci vystavovat jen formou krátkodobých výstav.
Kudy putovala sbírka Květuše Veselé
Pohlednice začala Květuše Veselá sbírat asi v deseti letech. První pohledy byly ze školních výletů, hrady, zámky, města. Životní osudy Květuši Veselou i její sbírku zavedly na Slovensko a potom zpět do Brna. V březnu 1993 Veselá otevřela první soukromé Muzeum pohlednic ORBIS PICTUS v rodinném domku ve Svitavách. Expozice majitelka sbírky obměňovala po měsíci a muzeum bylo velmi populární, kolekce putovaly také na zahraniční výstavy.
Výrobce nitěných knoflíků: poslední v Evropě i na celém světě
Jablonné nad Orlicí je s největší pravděpodobností jediné místo na světě, kde se průmyslově vyrábějí nitěné knoflíky. Firma Antonín Šlesinger při tom stále používá tradiční postupy a knoflíky dodnes vznikají na historických šicích strojích.
Květuše Veselá se stala soudní znalkyní pro filokartii, jako první v tomto oboru. Ve Svitavách také založila dětský kroužek sběratelů pohlednic Vlaštovka. V roce 1996 majitelka svoji sbírku přemístila na hrad Svojanov, kde ale vlhkost papíru příliš nepřála. A tak celá kolekce putovala zpátky do Svitav. Po povodni, která zasáhla i rodinný dům, se Květuše Veselá rozhodla sbírku pohlednic prodat. Mimo jiné i z toho důvodu, že se chtěla přestěhovat za dětmi do Kanady.
Po mnoha neúspěšných jednáních o budoucnosti sbírky se o záchranu celé kolekce zasadil tehdejší ředitel Východočeského muzea v Pardubicích František Šebek a muzeum sbírku získalo. Sběratelská vášeň ale Květuši Veselou neopustila. V Kanadě založila nové muzeum a její sbírka se stále rozrůstá.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
