Hernychova vila je stavebním klenotem Ústí nad Orlicí
Nedaleko orlickoústeckého náměstí si v první dekádě minulého století nechal postavit honosné sídlo továrník Florian Hernych. Dnes je tento dům sídlem Městského muzea.
Vila vznikla v letech 1906 až 1907 podle plánů pražské firmy Matěj Blecha. Vlastní stavbou byl pravděpodobně pověřen Florianův bratr Josef Hernych. V majetku rodiny vila zůstala do roku 1951 a po té sloužila řadě organizací.
Florian Hernych se narodil v roce 1855 v rodině orlickoústeckého textilního podnikatele Jana Hernycha, který mu závod v roce 1884 předal. Florian budoval moderní tkalcovny také mimo Ústí nad Orlicí, v prvním desetiletí 20. století ve svých závodech zaměstnával 2 500 dělníků. Velmi se mu dařilo, zboží vyvážel i do Vídně či Budapešti. V roce 1902 Florian Hernych koupil dům naproti budově hlavního závodu, na tehdejším Svatojánském náměstí. Na jeho místě a přilehlých pozemcích potom postavil novou secesní vilu.
Projekt domu svěřil významnému pražskému staviteli Matěji Blechovi, který v té době realizoval v Praze řadu významných palácových staveb. Na siluety a průčelí staveb, stejně tak na jejich dekoraci, si Blechova firma objednávala plány u známých tvůrčích architektů. Historik architektury Zdeněk Lukeš přišel s domněnkou, a to na základě stylového srovnání s řadou pražských staveb, že autorem průčelí a výtvarného pojetí Hernychovy vily by mohl být architekt Emil Králíček, který s firmou Matěje Blechy právě často spolupracoval.
Dvacet pět místností
Hernychova vila byla ve své době velmi reprezentativní sídlo. „K hranolu vlastního domu jsou připojeny další hmoty, štíhlá věž, vybíhající rizalit, druhá útlá věž vetknutá do nároží a potom ještě v druhé polovině 20. let byla upravena a zasklena zimní zahrada,“ vysvětluje historik umění Pavel Panoch z Ústavu historických věd Filozofické fakulty Univerzity Pardubice.
Také vnitřní dispozice domu je typická pro velkolepá rodinná sídla. V luxusním podlaží, kterému se přezdívalo piano nobile, byly reprezentativní pokoje, v dalším patře soukromé pokoje a ložnice, v suterénu potom technické zázemí, kuchyně a její obsluha. V Hernychově vile bylo ve své době přibližně 25 místností.
Nejen monumentální lustr
Velmi honosné je už vstupní schodiště, s balustrádou, obklady z mramoru, dlažbou s florálními motivy a bohatostí štukové výzdoby. Schodiště směřuje k ústřednímu prostoru domu, stometrovému sálu. I jeho výška, dosahující devíti metrů je úctyhodná. Ze sálu vychází otevřené dřevěné schodiště, s výrazným prvkem v podobě kandelábru. Schodiště v prvním ústí na ochoz. Celý prostor osvětlují tři rozměrná okna, s původními zabroušenými skly a systémem dřevěných žaluzií. Dominantou je bezesporu mohutný kovový lustr ve stylu art deco.
Veřejnosti je přístupná hlavní věž. Schodiště prochází okolo balkonu, z něhož je vidět zdobený atikový štít s plastikou sv. Floriana. Věž nemá vnější ochoz, do všech čtyř stran ale vystupují úzké balkonky. Z výšky více než dvacet metrů je krásně vidět do okolí, třeba směrem k rozhledně na Andrlově chlumu, vidět jsou i kamenolomy v Litici nad Orlicí. Hernychova vila má mohutný krov, kde se mísí ruční prvky a tesané trámy s částmi průmyslové výroby.
Rodina Hernychových vilu obývala do roku 1951. Po té se z ní stalo školicí středisko Revolučního odborového hnutí. V roce 1955 se stala sídlem Hudební školy, Okresní lidové knihovny a vývařovny Základní devítileté školy. Byl tu umístěn také Dům osvěty v Ústí nad Orlicí. Od roku 1971 zde sídlil Památník revolučních tradic, předchůdce městského muzea. To se do vily po delší pauze vrátilo po velké rekonstrukci objektu v roce 2008.
Související
-
Ke stavbě stačily dva roky. Vila Julia Langra ve Svitavách patří k nejkrásnějším domům našeho kraje
Langrova vila byla kdysi reprezentativním soukromým sídlem, desítky let už slouží veřejnosti. Po schodech lidé stoupají s obdivem. Interiér domu je skutečně výjimečný.
-
Honosnou vilu v Chrudimi si stavebník František Wiesner užil jen pár měsíců
Výjimečným domem Masarykova náměstí je Wiesnerova vila. Stala se reprezentativním sídlem továrníka, který stál u zrodu největšího chrudimského podniku, budoucí Transporty.
-
Romantický dům a zahrada plná smíchu. To je Messanyho vila
Jedna z výjimečných vil pardubické Bulharské ulice je historicky spojena se životem lékaře Františka Messanyho. Už od dob druhé světové války ale slouží jako školka.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
