Přes zimu jsou včely uvedené do klidu, ale nespí
Aby včely přežily nízké teploty a hlavně udržely v teple včelí matku, vytváří chomáč. Nejen to vysvětlili v našem pořadu Co vás zajímá dlouholetí a zkušení včelaři Stanislav Volf a Ladislav Toman.
Včely přes zimu nespí, ale jsou v takzvaném chomáči, musí totiž přechovat matku. Venkovní mráz jim nevadí, uprostřed chomáče dokáží udržet teplotu kolem 30 stupňů Celsia. Teplo vyrábí svalovou činností. Na povrchu chomáče ale může být i 0 stupňů. Včely, které jsou na jeho povrchu, se pomalu dostávají do středu k matce. A včely ze středu jdou zase na povrch. A takto se střídají.
Během zimy včelaři úly kontrolují. Zajímají se například o to, jak vypadá česno, tedy otvor, který slouží jako hlavní vchod pro včely. V případě, že se tam nachází kousky voštiny, může to signalizovat, že se do úlu dostala myš nebo rejsek. Včely se v chomáči proti rejskovi bránit nemohou. Normálně ano, ale přes zimu ne. V takovém případě musí zasáhnout včelař.
Krásou na včelaření je včelí matka, která je největší ze všech. Všechny včelky v úle jsou její dcery. Jejími potomky jsou také trubci, kteří v úle přes zimu nejsou. Matka je živená mateří kašičkou, kterou dostává od včel. Hlavní úlohou včelí matky je kladení vajíček. V létě je schopná naklást až 2000 vajíček denně.
Poslechněte si celý rozhovor a oživte si nelehký osud trubců. Ve studiu si s námi o včelách a včelaření povídali včelaři Stanislav Volf a Ladislav Toman.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
