Příběhy z týlu a fronty druhé světové války
Největší masakr byl na Dukle
Velitel dal rozkaz, až dopadne salva na kopce, okamžitě přebíhejte, nezastavujte se a utíkejte. Všude leželi ranění, bez rukou, bez nohou a naříkali. Nemohli jsme jim pomoci, jinak bychom tam taky zůstali.
Vasil Timkovič se narodil 21. března 1923 ve vesnici Skotarskoe na Podkarpatské Rusi, tou dobou tedy na území Československé republiky. Byl to bystrý hoch a tak šel studovat do šedesát kilometrů vzdáleného gymnázia v Mukačevě. Tam ho zastihla německá okupace Československa, kdy republika přišla také většinu Podkarpatské Rusi. Jižní regiony zabralo Maďarsko a od října 1938 v kraji řádily teroristické oddíly Rongyos Gárda (Szabadcsapatók) cvičené právě v Maďarsku. Situace v mnohonárodnostní Podkarpatské se horšila den ode dne a tak se Vasil se dvěma spolužáky rozhodl k útěku za hranice. Věřili, že je slovanští bratři je přijmou přátelsky. Sovětský svaz jim ale otevřel bránu gulagu.
Tři roky za ilegální překročení hranic
Chytili je hned za hranicí a odpravili do Skole. Tam probíhaly výslechy, ve dne, v noci. Vasilovi bylo šestnáct let, když ho odsoudili za ilegální překročení hranice na tři roky do gulagu. Odpracoval si je v táboře Pečorlag (Pečorský nápravně pracovní tábor) kde spolu s ostatními vězni stavěl železniční trať do Vorkuty. Životní i pracovní podmínky v táboře byly strašné. Říká se, že pod každým železničním pražcem leží jeden lidský život.
Z Buzuluku do Prahy
Po třech letech jim v táboře řekli, že můžou jít, kam chtějí. V Buzuluku se tou dobou formovala československá jednotka pod vedením Ludvíka Svobody. Šel tam, tak jako další spoluvězňové, aby se dostali z té hrůzy gulagů. V Buzuluku prodělal základní výcvik a s československou jednotkou prošel přes Kyjev a Duklu na Slovensko, kde je zastihla zpráva, že válka skončila. Jako občan předválečné Československé republiky viděl hlavní město Prahu poprvé v květnu 1945. Bylo mu 22 let.
Zůstal v České Třebové
Vasil Timkovič se na Podkarpatskou Rus, která se po válce stala součástí Sovětského svazu, už nikdy nevrátil. Zůstal v Čechách, dostudoval střední školu a celý život pracoval. Jako válečný veterán stál u zrodu místní jednoty Československé obce legionářské. Plukovníkovi Vasilu Timkovičovi je 96 let a žije v hezkém malém bytě v České Třebové.
Nejnovější zprávy
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
