Pustina 14.9. 2008

Pustina je nejmladší vesnice na území bývalého Novohradského panství. Ještě na staré mapě, která před třiceti lety visela na zámku Nové Hrady, byla Pustina označena jako Monovany. Obec samotná leží v samotném středu Pardubického kraje a mě zajímalo jak se žije v obci, která má dnes 76 obyvatel a 61 čísel popisných. Hned s samotném úvodu povídání jsme si s Bohuslavem Šafářem vysvětlil jak to bylo v historii. "Pustinská kronika udává, že na místě dnešní obce stály dvory, které byly vypáleny nebo opuštěny. Místo se prý zalíbilo novohradskému panstvu a proto zde postavilo vesnici. Bohužel se, ale nedá ověřit, zda je tato verze pravdivá, jelikož všechny listiny shořely při požáru hradu Potštejna, kde byly uloženy. Obě panství totiž vlastnila hrabata Chamaré", říká bývalý starosta Bohuslav Šafář. Současná kronikářka Pustiny Jana Salášková zapisuje historii jen pár let a než se do toho pustila pročítala pečlivě staré kroniky, kterými jsme při natáčení rozhlasového Posvícení listovali. Přečetla mi i zápis o střelení bělohoubka z roku 1904. "V čísle 12. zůstával František, mistr obuvnický. Řemeslo se mu omrzelo, a tak si zažádal za koncesí hostinskou a začal v čísle 12 šenkovati. Býval veselé povahy ale výstřední, míval tahací harmoniku a hosti bavil. Jednou přišel host Jan Bělohoubek z čísla 18, a při hovoru vzal .. revolver, postavil se před Bělohoubka a střelil do něho ze předu do prsou. Kulka z revolveru zůstala Bělohoubkovi za lopatkou, takže lékař který sem přijel, musel Bělohoubkovi onu lopatku vyříznouti aby mohl kulku vyjmouti. .. byl četníky odvezen k soudu.. Koncese hostinská byla odebrána. Po odbytím trestu odstěhoval se .. se ženou a dvěma dětmi do Chorvátska; tam rodinu zanechal a sám odejel do Argentiny, později do Ruska, kdež 7.prosince 1924 zemřel v sovětské lidové nemocnici v Oděse", i tak se kdysi žilo v Pustině, dodává s úsměvem kronikářka Salášková. Od 3.září 2006 se v poledne a v podvečer Pustinami rozléhá zvonění zvonu Svatý Jan. "Sbírka na zvon byla překvapivě velmi úspěšná a další milé překvapení pak čekalo všechny, kdo se přijeli na zavěšení našeho zvonku podívat. Setkání všech, ať už jen přihlíželi, nebo se aktivně slavnosti účastnili, bylo milé, nečekaně venkovsky slavnostní a zároveň neformální", říká starosta Pustiny. Zvon vysvětil královéhradecký biskup Dominik Duka. A teď to nejdůležitější. V anonymním městě je možné pouze přihlížet přípravám slavnosti, ale v takhle malé obci to jde dost těžko. A tak se všude uklízelo, na obecním úřadě dokonce malovalo, peklo a zdobilo o sto šest, aby až zvon bude viset a duše bude nasycena a muzika začne hrát, bylo dost koláčků, piva i masa pro všechny, aby spokojenost byla úplná. Lidé, kteří se někdy jen tak pozdraví na návsi, spolu trávili víc času. To prohloubilo pocit sounáležitosti v této malé obci a dodalo mnohým chuť v započaté práci pokračovat nebo se jí i více dál účastnit. Možná že právě tohle je poselstvím zvonu Svatý Jan, který se dvakrát denně obcí rozeznívá, aby připomněl: není důležité, kde žiješ, ale s kým, a jen na tobě záleží, co pro to dobrého uděláš. Pustina prožila v sobotu 9. srpna letošního roku žehnání praporu a znaku obce a také praporu sboru dobrovolných hasičů. "Slavnostního aktu samotného se ujal královéhradecký biskup Dominik Duka. Na náves přišli snad všichni obyvatelé včetně chalupářů. Měli jsme tu také významné hosty, hrála dechovka, představili se mažoretky, zkrátka vše, co k řádné vesnické slávě patří a co se možná obyvatelům měst zdá jako z jiného světa," popisuju akci Starosta Pustiny Jaroslav Salášek. Zajímavá byla i slova Královehradeckého biskupa Dominika Duky, který však ještě před žehnánín samotným ocenil účast občanů na slavnosti: 'Jaká je to pustina, když se tady tolik lidí schází a cítí opravdovou vzájemnost?' Poté požehnal symbolům i obci: "Bože, požehnej všem, které spojují tato znamení, aby byli nositeli jednoty a vzájemné pomoci a pokoje, ať jejich práce a snahy upevňují ty hodnoty, které jsou ve shodě s tvou vůlí a s evangeliem Ježíše Krista. Požehnej také této obci, rodinám, těm starším, kterým věk či nemoc nedovolily přijít sem, nebo těm nejmenším." Neděle 14.9. po 12 hodině.