Robert Gabris se ze slovenského „děcáku“ dostal až na vídeňskou Akademii výtvarných umění a ještě dál...

9. září 2017

Narodil se ve slovenském městě Hnúšťa a vyrostl v dětském domově. Bakalářský titul získal na Vysoké škole múzických umění v Bratislavě a poté ve Vídni vystudoval Akademii výtvarných umění. V rakouské metropoli žije a tvoří dodnes. I když nebyl vychováván v romské kultuře, za svůj romský původ se nestydí a jako výtvarník se romskou tematikou zabývá. Jeho jméno je Robert Gabris a my Vás teď pozveme na jeho výstavu.

Když v Etnografickém muzeu ve Vídni vstoupíme do sálu s díly Roberta Gabrise, na zemi nás překvapí kufr plný rohlíků. Ten patří k cyklu kreseb s názvem Jídlo pro všechny, který umělec vytvořil po úspěchu krajně pravicové Ľudové strany Naše Slovensko ve volbách v roce 2016. Pracovnice muzea Katharina Richter-Kovariková k tomu vypráví.

„Poté, co strana Mariana Kotleby získala ve volbách 8 % hlasů a dostala se do parlamentu, vytvořil si Robert Gabris takovou paranoiu, že všechny rohlíky jsou otočené doprava. Toto typické slovenské pečivo nakreslil svojí vlastní krví a celé to nazval Jídlo pro všechny. Romům je totiž stále znovu předhazováno: ‚Všechno nám berete – pracovní místa, sociální dávky, jídlo a tak dále,‘ a Robert Gabris k tomu říká: ‚Já vám to touhle formou vracím.‘ Nakreslil to z toho šoku, že se do parlamentu dostala populistická pravicová strana.“

Rohlíky nakreslené vlastní krví jsou součástí výtvarného díla Roberta Gabrise Food for everyone / Jídlo pro všechny

Robert Gabris žije ve Vídni, kde na Akademii výtvarných umění vystudoval scénografii. Svůj ateliér má ve čtvrti Ottakring.

„Má hodně výstav, často bývá na rezidenčních pobytech pro umělce – nedávno byl například ve Skandinávii. Také vystavoval v Muzeu města Vídně v rámci velké výstavy Romane thana / Místa Romů, která tam byla v roce 2015 a v současné době je v muzeu ve Vorarlbersku. Měl tam svá díla a některé moje kolegyně si je hned koupily, protože je hodně oslovila. On sám se označuje následovně: ‚Jsem produkt bílé výchovy. Narodil jsem se sice romským rodičům, ale ti se mnou nikdy neměli co do činění. Vyrostl jsem v dětském domově, kde bylo hodně romských dětí a jen dvě bílé, které to tam měly těžké.‘”

Kdo se bojí, nesmí do lesa

Na několika jeho obrazech se setkáváme s motivem much. Mouchy jsou totiž pro Roberta Gabrise alegorií Romů, protože sice mají své vlastní pořádky, ale žijí pohromadě, jsou svobodné a neznají žádné hranice.

„Nikdo nemůže mouše zakázat létat. Tady si Gabris hraje s klišé o pocitu svobody.“

Katharina Richter-Kovariková, koordinátorka výstavy Milionáři času v Etnografickém muzeu ve Vídni

Výstava Roberta Gabrise v Etnografickém muzeu ve Vídni volně navazuje na audiovizuální výstavu Milionáři času, která představuje Romy z Košic. Jejími autorkami jsou německá fotografka Anja Schäferová a rakouská rozhlasová režisérka Elisabeth Putzová. Výstava už se v roce 2016 představila v Berlíně a v Bratislavě a v Etnografickém muzeu ve Vídni bude slavnostně zakončena 24. září. Robert Gabris s výstavou spolupracoval už v loňském roce.

„Pracoval v Bratislavě jako kulturní zástupce, dělal tam průvodce pro školní třídy. Přijížděly tam i třídy školáků z Rakouska, například ze Stadlau a tamní učitel mi řekl: ‘Mně je jedno, jestli jedu s dětmi do Bratislavy nebo do centra Vídně – je to stejně daleko.’ To se mi moc líbilo. Také tam byly slovenské školní třídy. Robert Gabris s dětmi hodně diskutoval – nejen o této výstavě, ale obecně o Romech. Říká, že je dobře, že přijíždějí umělci z jiných zemí a zajímají se o Romy. Na druhé straně ale říká, že by mělo spolupracovat i více Romů. Klade otázky: ‚Proč jsou stále výstavy o nás a ne s námi? A do jaké míry ta výstava vznikala s námi?‘ Takže k takovým projektům vyvstávají i kritické otázky, to je jasné. Ale o tom budeme diskutovat 24. září, kdy při panelové diskusi půjde přesně o toto téma.“

Logo

Panelová diskuse bude totiž mít název Kulturní projekty s Romy a o Romech a bude součástí finisáže výstavy Milionáři času.

Webová stránka Roberta Gabrise: robertgabris.com

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Historická detektivka z doby, kdy byl hrad Zlenice novostavbou. Radovan Šimáček jako průkopník žánru časově předběhl i Agathu Christie!

Vladimír Kroc, moderátor

Zločin na Zlenicích hradě

Zločin na Zlenicích hradě

Koupit

Šlechtici, kteří se sešli na Zlenicích, aby urovnali spory vzniklé za vlády Jana Lucemburského, se nepohodnou. Poté, co je jejich hostitel, pan Oldřich ze Zlenic, rafinovaně zavražděn, tudíž padá podezření na každého z nich. Neunikne mu ani syn zlenického pána Jan, jemuž nezbývá než doufat, že jeho přítel Petr Ptáček celou záhadu rozluští...