Šátkování a látkování. I to si můžete vyzkoušet v pardubickém rodinném centru

A když se řekne, že je maminka látková, znamená to, že používá látkové pleny a tím šetří přírodu.

Ergonomická nosítka

Jak už samotný název napovídá, jedná se o moderní nosítka, která - na rozdíl od klokanek - berou ohled na fyziologii malého dítěte. Děti se nosí vpředu na břiše, na zádech a některá nosítka umožňují i nošení na boku. Nosit lze miminka zhruba od 4-5 měsíců věku, kdy už mají dostatečně procvičené svaly krku a udrží dlouho hlavičku. Do ergonomických nosítek se dá dítě vložit také naležato, podobně jako do šátkových kolíbek.

Praotcem ergonomických nosítek je tradiční asijské nosítko MeiTai. Základem je obdélník látky, ve kterém dítě sedí. Tvůrci ergonomických nosítek ale přišli s několika vylepšeními. Dlouhé pásy látky byly nahrazeny polstrovanými popruhy jak v oblasti pasu tak na ramenou. Pro nosiče výborná záležitost, hlavně pokud se nosí těžší dítě i na delší vycházky. Ergonomická nosítka pamatují také na situaci, kdy dítě při nošení usne. Mají speciální podpěrku, pomocí které hlavičku zajistíte před klimbáním.

Látkové pleny

Používání látkových plenek je podle Zuzany Izery dnes díky různým moderním vylepšením daleko jednodušší, než si většina lidí myslí. Plenky se nežehlí, a tak péče o ně zabere přibližně 1 hodinu týdně. Na západ od našich hranic prožívají látkové plenky už delší dobu renesanci a firmy se předhánějí ve výrobě co nejpohodlnějších a nejekologičtějších plenkových systémů. U nás se moderní plenkové systémy začaly prodávat teprve před několika lety a rychle si získávají oblibu.

Důvody, proč vyzkoušet látkové plenky

Zdravotní
Řada rodičů i odborníků je přesvědčena, že dětem je lépe v bavlně než v jednorázových plenkách. Ty totiž nejsou zdaleka jen z papíru, jak by se mohlo zdát podle často užívaného názvu, ale jsou částečně vyrobeny i z chemických látek, tedy původně z ropy. Navíc jsou různě parfémované, což některá miminka může dráždit. Dalším diskutovaným problémem je přehřívání pohlavních orgánů, které podle některých studií neprospívá jejich správnému vývoji zejména u chlapců.

Ekologické
I když i látkové plenky zatěžují při praní životní prostředí, ze vzájemného srovnání s jednorázovými vycházejí daleko lépe. Každé dítě v jednorázových plenkách vytvoří za dobu jejich používání přibližně 1-2 tuny odpadu, která se rozkládá až 500 let nebo musí být složitě spálena ve spalovně. Například ve Velké Británii tvoří jednorázové plenky 4 % domácího odpadu - kolem 1 milionu tun ročně, asi 8 milionů plenek každý den! Na praní látkových plen se spotřebuje za 3 dny asi 60 l vody. Ovšem jeden člověk splachující záchod spotřebuje na jedno spláchnutí až deset litrů vody.