Sen sportovního rybáře? Jednoznačně kapr dvacet plus!

16. červenec 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Tábořiště u rybníka Oplatil

Sportovní rybáři nechytají ryby proto, aby si na nich pochutnali. Jejich cílem je ulovit obřího kapra, pokochat se jeho mohutností, vyfotit si ho a pustit zpátky do vody.

Rybáři Ota Gutwirth a Petr Tobes si už patnáct let užívají týden dovolené u rybníka Oplatil na Pardubicku. Jejich cílem je ulovit kapra minimálně dvacet plus, tedy více než dvacet kilogramů. Redaktorka Jitka Slezáková se zajela na svého kolegu Otu a jeho kamaráda přezdívaného Boba podívat, aby zjistila, jak se jim jejich sen daří naplňovat.

„Víme o tom, že na Oplatile jsou dokonce kapři třicet plus. Zatím se tomu jen blížíme. Můj nejtěžší úlovek má přes 17 kilogramů a 98 centimetrů. Hezké to je, ale mohlo by to být lepší,“ říká Ota Gutwirth.

Kořeněné kuličky kaprům chutnají

Boilies jsou voňavé kuličky, které kaprům chutnají. Používají se nejen k lovu, ale i na krmení. Kuličky se vloží do tzv. kobry a švihem se pošlou do vody. Tento pohyb připomíná sport lakros. Kapři jsou podle zkušeností rybářů na boilies už zvyklí, je to součást jejich potravy. Někteří se nechají opakovaně chytit.

Ota Gutwirth a jeho kapří návnady

„Tady na Oplatile žije kapr, který už má od háčku znetvořenou tlamičku. Ulovili jsme ho, když měl  55, 60 a nakonec  65 centimetrů. A letos jsme ho chytili znovu. Už měří 80 centimetrů. Vůbec mu to nevadí, přibírá a spokojeně si tady žije,“ říká Ota Gutwirth a dodává, že i při krmení musí rybář přemýšlet. Pokud je návnady hodně, velké ryby se jí vyhnou. Už mají zkušenosti a vědí, že hodně krmení znamená hodně rozruchu a to je odrazuje.

Vůně kuliček se liší. Některé jsou sladké, další voní po rybině, jiné jsou kořeněné. A v každém období zabírá na ryby něco jiného. Základem u rybích koulí jsou rybí moučky, další boilies jsou založené na ptačím zobu, ty jdou do sladka. Tisíce výrobků, vůní a možností. Je složité se v tom zorientovat.

Mimořádná historie rybníka Oplatil

Rybník Oplatil u Starých Ždánic na Pardubicku vznikl už v 15. století zřejmě díky opatovickým benediktinům a poté Vilému z Pernštejna. V polovině 19. století ho vysušili a v roce 1960 se tam začal těžit štěrkopísek. Po vytěžení se z lomu stalo jezero hluboké až patnáct metrů. To bylo v devadesátých letech a voda sloužila Pardubicím jako zásobárna pitné vody. Vedle sebe jsou dvě vodní plochy - Oplatil 1 a Oplatil 2, o kousek dál najdete písník Hrádek, kam se lidé jezdí koupat.

Rybník Oplatil je místo, které není přelidněné. Ani nemůže být, protože jednotlivé pláže jsou daleko od sebe.

„Když si tady sedneme, tak víme, že budeme mít klid. A to je to, co hledáme. Je tady krásně, tady jo…“ uzavírá rybář Ota Gutwirth rozhlasové natáčení slovy z filmu Na samotě u lesa.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Když vás chytne klasika, nikdy vás už nepustí. I kdybyste se před ní plazili.

Petr Král, hudební dramaturg a moderátor Českého rozhlasu

Nebojte se klasiky!

Nebojte se klasiky!

Koupit

Bum, řach, prásk, křup, vrz, chrum, švuňk, cink. Už chápete? Bicí! Který nástroj vypadá jako obří hrnec ze školní jídelny potažený látkou? Ano, tympán! A který připomíná kuchyňské police? A který zní jako struhadlo? A který jako cinkání skleničkami? A který zní jako vítr?