Ať si děti hrají, budou lépe mluvit

Ze školky do atletiky a pak na zpívání, druhý den kroužek keramiky a po něm třeba fotbal. Tak vypadají všední dny řady současných i úplně malých dětí. Večer už jsou pak tyto děti opravdu unavené, a i když se rodiče snaží s nimi povídat, do řeči jim není. Potvrzuje to logopedka Helena Kolbábková: „Děti jsou zahlcené obrázky, knížkami, kroužky a maminka si myslí, že čím víc toho s tím dítětem bude, tím líp, není to pravda.“

Dejte jim čas na běžný život

Logopedka Helena Kolbábková si tohoto problému všimla i proto, že to sama vídá u sebe v ordinaci. „Často vidím, jak maminka dítě popohání, že musí rychle skončit, protože hned ode mne jde na nějaký kroužek. A já si pak říkám, kdy si ty děti pohrají, kdy mají čas na klid? Ale maminka mi oponuje, že je přece dobré, když se dítě učí nové věci už odmalička. To ano, ale kdy má pak dítě prostor na ten normální obyčejný život,“ ptá se logopedka.

A právě do ordinace logopedky chodí s dětmi takoví rodiče docela často. Je to i proto, že je to ten typ lidí, kteří kladou sami na sebe vysoké nároky a totéž vyžadují po svých dětech. Zapomínají pak na přirozený vývoj dítěte. Volají pak k logopedce třeba už, když jsou dítěti dva roky, protože mají tendence srovnávat své dítě s jiným, které má či mělo ve stejném věku lepší vyjadřovací schopnosti.

To je ale zbytečné. „Do třech let je období fyziologické nemluvnosti a dítě začne komunikovat třeba až později,“ tvrdí logopedka Kolbábková. Podle ní se také mnohé změní nástupem do mateřské školy, kdy dítě vypluje z ochranného obalu, ve kterém maminka porozumí každému jeho gestu. A tam se zkrátka dorozumět musí.

Se špatnou výslovností do školy?

Může jít dítě se špatnou výslovností do školy? Může, ale logopedka Helena Kolbábková se přimlouvá za to, aby tam nechodilo. „Pokud v únoru, kdy jsou zápisy do škol, dítě neumí třeba jen R a Ř, tak to většinou nevadí, to se do začátku školního roku naučí. Horší je to v případě i dalších hlásek,“ tvrdí Helena Kolbábková.

Slabikář prvňáčků|foto:Tereza Brázdová, Český rozhlas

Jde totiž i o to, že nástup do školy je pro dítě velmi stresující, bude se tam muset učit spoustu dalších věcí. A ještě se do toho prát s výslovností, to ho může ještě více stresovat a zbavit veškeré motivace.

Problém je podle logopedky také v tom, že děti jsou jízlivé a že se tomu, kdo špatně mluví a pak také špatně čte, mohou posmívat. Což také může negativně ovlivnit nejen řečový vývoj dítě. „Když dítě čte třeba: Ema má míšu, my máme mašo, tak se mu okolí směje. A když to takhle přečte, tak to i špatně napíše. Pak to dítě má zbytečný hendikep,“ dodává logopedka Helena Kolbábková.

Další rady logopedky:

• Začněte už od narození: nekupujte například kočárek s obrácenou stříškou, dítě potřebuje maminku vidět, pozorovat ji a ona mu tak může také povídat o tom, co po cestě vidí.

• Neopravujte ho, když chce mluvit: nechte ho povídat o tom, co zažilo, neopravujte mu výslovnost, když třeba sděluje, co ve školce zažilo. Motivujte ho k tomu, aby co nejvíc mluvilo, nesrážejte jeho sebevědomí.

• Učte se spolu u zrcadla: ukažte dítěti, jak vyslovujete některé hlásky přímo u zrcadla. Když dítě například uvidí, že u hlásky „s“ maminka nevystrkuje jazyk, bude ji chtít napodobit.

• Když neumí základy, nezkoušejte ho z jazykolamů: je dobré začít se zvuky, v tomto případě je návštěva logopeda dobrá i proto, že vás naučí, jak konkrétně s nimi pracovat.

• Tablet či počítač nevadí, když jste u něj s dítětem: povídejte si spolu, na co se díváte, vyzkoušejte aplikace, které jsou tvůrčí a u kterých můžete mluvit o obrázcích, barvách, tvarech. Zkusit můžete i speciální aplikaci nedávno vytvořenou logopedy.

• Chvalte, chvalte, chvalte: kdykoli se mu něco podaří správně vyslovit, nezapomeňte to ocenit.