Tomáš|Přeji krásný večer do Noční linky všem posluchačům a panu Sladkému. Dnešní téma je velmi poutavé, avšak já se stanováním nemám žádné zkušenosti. Velmi rád jezdím na výlety, ale jsou vždy jednodenní anebo přespíme v hotelu. Zato bohaté zkušenosti mají moji rodiče a měli také prarodiče. Moje maminka vždy ráda jezdila s rodiči stanovat do hor, častokrát do Vysokých Tater. A to jsou doma nostalgické fotky ze 70.let, kde moje babička a maminka sedí u stanu, klasického áčka a vedle stojí Škodovka 100. V kempu v Tatrách maminka zažila také horskou bouřku, a občas mi o tom vypráví,, jak se hrozně bála. Na horách se počasí mění každou chvíli a tak po bouřce děda uklízel velké spadané kroupy.
Doufám, že se do kempu brzy dostanu, abych nasál tu atmosféru...vhodné by bylo třeba na Lipně, tam je velmi krásně. Mějte se všichni moc hezky a přeji dobrou noc! Tomáš z Českých Budějovic
Lola|Zdravím všechny posluchače i Vás milý pane Kájo. Poslouchám ráda Vaše Noční linky a dnes jsem se zase rozhodla napsat pár slov. Za mlada jsem ráda a často stanovala, bylo to úžasné a mám krásné vzpomínky. Nyní v mém pokročilém věku už nestanuji ale jezdím někdy do kampu na Osiku kde má kamarád maringotku krásně vybavenou. Je tam krásné koupání a nádherná příroda. Také zajímavá historická městečka. Jezdí tam úzkokolejný vláček, je to rarita. Těším se, že se tam zase pojedu potěšit. Krásné léto a krásné chvíle v přírodě přeji všem i Vám-
EVA|ZDRAVÍM KÁJO VÁS I NOČNÍ LINKU MUSELA JSEM VZTÁT A JÍT NAPSAT OD 15 LET JAK JSEM VYŠLA ZE ŠKOLY TAK JSEM ŠLA PRACOVAT DO FABRIKY PROTOŽE JSEM MĚLA PROBLÉMI S LEDVINAMI TAK JSEM MĚLA ZÁKAZ TĚLOCVIKU OD ŠKOLI NESMĚLA JSEM NASTYDNOUT A KOUPAT SE NĚKDE NA KONTROLI JSEM CHODILA AŽ DO 18 LET TAK PAK ASI ZA ROK FABRIKA ZAČALA POŘÁDAT ZÁJEZDY NA SENEC VŽDY NA ZAČÁTKU ČERVNA JELA PARTA CHLAPŮ POSTAVIT TÁBOR KDE BYLO VŠE VELKÉ STANY PRO ČTYŘI AŽ 6 LIDÍ VELKÁ PČEDSÍN A JEŠTĚ JAKOBY VERANDA BYLY TAM TY ŠIROKÉ MATRACE SPACÁKY NÁDOBÍ BYLO 10 ATANŮ PLUS 1 ERÝRNÍ KDE BYLI LEDNIČKY EL. VAŘIČE TELEVIZE NO A NÁŘADÍ LÉKÁRNA A NÁHRADNÍ VĚCI NA DOPLNĚNÍ CHYBĚJÍCÍHO BYLO TO TAM MOC FAJN PŘIPADALA JSEM SI TAM JAKO U MOŘE BYLA JSEM TAKOVÝ PLAVEC CO MUSÍ CEJTIT DNO TAKŽE JSEM SE TAM MÁLEM UTOPILA STÁLI JSME S KÁMOŠKAMA U BŘEHU ASI PO PÁS VE VODĚ A KECALI AJÁ UDĚLALA KROK DOPRAVA A TAM BYLA DÍRA JAK TAM VYBÍRALI PÍSEK A JÁ TAM ZAHUČELA A KÁMOŠKA SI MYSLELA JAKO ŽE BLBNU A NA POSLEDNÍ CHVÍLI PO MĚ HRÁBLA JEZDILA JSEM TAM MOC RÁDA UŽ ANI NEVÍM KOLIKRÁT JSEM TAM BYLA ŽE UŽ JSEM TO VŠECHNO ZNALA CO A JAK TAK MĚ UDĚLALI VEDOUCÍ TÁBORA TAK ŽE JSEM MĚLA VŠE NA STAROST BYLA JSEM SPRÁVCOVÁ ZDRAVOTNÍK UDRŽBÁŘ POŘÁD VŠE HLÍDAT TAKY I VYHLÁŠENÁ KUCHAŘKA MĚLA TAM SEBOU BRÁCHU A BRATRANCE A UŽ TAKOVOU PARTU TAK ŽE SE VŠE DÁLO DOHROMADY TŘEBA PEKLA BRAMBORÁKY VEČER SE SEDĚLO A PILO SE VÝBORNÉ VÍNKO A TŘEBA O PŮLNOCI JSEM PEKLA RYBY CO KLUCI CHYTILY BYO TO FAJN MĚLA JSEM TAM KAMARÁDKU KTERÁ V KEMPU MĚLA STÁNEK SE ZELENINOU TAK ŽE JSEM VOZILA DOMU LEVNÉ OKURKY MERUNKY TO BYLO TENKRÁT ZA PÁR KORUN KDYŽ TO PAK FABRIKA ZRUŠILY JEZDILO SE NĚKDE K BRNU TAM UŽ JSEM NEJEZDILA A AŽ VE SVÝCH 40 LETECH JSEM BYLA U MOŘE MĚJTE SE MOC HEZKY EVA
Eva ze Zlína|Dobrý večer všem. Než šli naši synové na VŠ a jezdili s náma na dovolenou, byly to zásadně dovolené se stanem.Pro ně to bylo vždy dobrodružství a volnost.Pro nás někdy bolavá záda,ale co bychom pro děti neudělali.Naposledy po 25.-leté pauze jsme byli na dovolené kempovat v roce 2010.Syn půjčil obytný vůz a vzal nás s manželem a naši vnučku-jeho dceru na cestu.Výlet se jmenoval po Rakousko-Uhersku.Začali jsme v Maďarsku a pak pokračovali do Rakouska.Výlet trval týden. Ráno po první noci v kempu v Maďarsku jsme byli všichni kromě manžela totálně nevyspaní a unaveni.Jen manžel byl svěží. Celou noc chrápal a syn ráno prohlásil,že pokud bude i druhá noc taková,že jedeme domů,protože on nevydrží řídit tak velký vůz po probdělé noci.Manžel celý život tvrdil,že nemůže spát na boku, že ho pak bolí to nebo ono.Teď mu nic nezbývalo a musel se to naučit. Dovolená pokračovala dál a nejvíce nadšená byla vnučka,která byla v kempu poprvé.Byla to naše nejkrásnější dovolená i když já střídala berle a inval.vozík,ale když jsme viděli vnučku jak ráda jde umývat nádobí na umývárku, hraje s dědou tenis přes prádelní šňůru,opékáme buřty a v karavanu večer mastíme karty-vše jsme překonali.A to jsme již byli téměř 70-sátníci.I naše teď již 16.-letá vnučka říká, že to co zažila na této cestě nezažije s rodiči ve 4 hvězdičkových hotelech. Moc rádi na kempování jak ve stanu tak i karavanu vzpomínáme.
Dina z Hradce|Krásný večer pane Karle a posluchači.... já už dávno pod stan nejezdím,nechci zmrzovat ... i když to bývalo krásné a ty zážitky kouzelné....dnes jsem přijela do malého penzionku pod Hradečkem a i když pršelo a byla bouřka,přesto tu je kouzelně a odpoledne jsem vzala pláštěnku a deštník a už jsem ťapala s foťákem ponoukat na svůj rodný dům a na hrad ...jsem tady šťastná.... zdraví Dina
Dana|Dobrý večer především Vám, pane Sladký a všem posluchačům, co jsou dnes naladěni na Noční linku. Já už na stanování můžu opravdu jen sladce vzpomínat, protože pod stanem jsem byla dvakrát v pionýrském táboře a to už je přes padesát let. Ale z dětství mám jednu krásnou vzpomínku, že v tatínkově zaměstnání se dal vypůjčit stan na celé prázdniny, tatínek nám ho postavil na dvoře a my jsme v něm celé léto přespávali. Já už jsem byla velká , ale bratr chodil tak do páté třídy a tak si tam postupně přes prázdniny navodil kamarády z celé dědiny, kteří nemohli jet do tábora, ani neměli možnost si vyzkoušet stanování, tak jejich rodiče uvítali i tuto možnost, protože tam byly děti v bezpečí a když by náhodou nevyšlo počasí, tak se dalo jít
domů. Každý si tam donesl deku,spacák, jídlo, pití, takže to pro ně bylo dobrodružství. Všechny moc zdravím a budu poslouchat dobrodružné zážitky, spojené s kempováním a stanováním
720xxx090|Kájo nyni jako i jindy je to všelijaké,zdravim Marta 72
Olda|Moje poslední dovolená pod stanem v r. 1986 s manželkou a dvěma syny (7 a 14 l.) v Jugoslávii měla velmi dramatickou zpáteční cestu. Kamarád mi před odjezdem z ČSFR poradil abych si vyřídil v Zagrebu na rakouském velvyslanectví vízum, což se podařilo.Navečer jsme jeli k hranici s Rakouskem a rozdělali stan asi 2 km od rakouské hranice. Sotva se setmělo a my ulehli ke spánku přijela pohraniční stráž zkontrolovat, zda nehodláme emigrovat do Rakouska. Vše bylo OK a s přáním dobré noci pohraničníků jsme usnuli. Ráno jsme bez problémů přejeli do Grazu a navečer pokračovali do Vídně, kde jsme na jednom odstavném parkovišti opět stanovali abychom měli celý den na Vídeň. Cestu zpět jsme úmyslně zvolili přes Maďarsko, aby nám pasy s rakouským vízem nebyly na české hranici zabaveny. Pro oba syny to byl úžasný zážitek ze svobodného světa. Přeji všem ponocníčkům, aby si vážili svobody cestování bez železné opony.
Marie z Prahy|Krásnou noc všem i Vám milý pane Sladký. Krásné téma jste nám připravil. Ráda vzpomínám na moje mladá léta kdy jsme s kamarády z gymplu jezdili na Luka pod Medníkem kampovat. Stany jsme tehdy neměli a tak jsme spali pod "širákem". Jezdili jsme tam "Sázavským expresem" to byl krásný vlak. Bylo to úžasné, hráli jsme na kytary, zpívali, opékali buřty na ohýnku a pili pivko. Byli jsme hodně opatrní a hlavně vděční za krásnou přírodu. Jako starší jsem s kamarády z Dobrušky jezdila stopem kampovat do Kounova, kde jsme zase spávali pod širákem a když náhodou začalo pršet, tak jsme přespali na jednom seníku. Museli jsme být hodně opatrní, abychom ohýnkem něco nezapálili. Stany jsme neměli, tak nebyl problém ukončit kampování co nejrychleji. A potom jako osamělá matka dvou dětí jsem ráda stanovala na malém kopečku v lesíku u obce Očelice. Byl odtud krásný výhled na Orlické hory. Vařila jsem vše na ohýnku v ešusu. Koupat jsme se jezdili Trabantem do Dobrého na krásné koupaliště nebo i do Bolehoště. Měli jsme tenkrát obyčejný stan, neměla jsem problém ho dobře postavit. Ráda na to vzpomínám, byly to úžasné časy. Hráli jsme různé hry, hrála jsem na kytaru a zpívali jsme si písničky, což ke kampování patří. Dnes už nemám s kým stanovat. Většina mých kamarádů už stanuje "nahoře". Přeji všem krásné léto a nádherné zážitky z kampování.
Krmítko
