Softbalista Koblížek: Ráno mi řekli, že chybí hráči a odpoledne jsem hrál extraligu

Softbalový trenér mládeže Pavel Koblížek
Softbalový trenér mládeže Pavel Koblížek

Už jako dítě se dostal k basketbalu, kde prošel přes všechny kategorie až do té dospělé. Tam si jeden rok zahrál profesionální soutěž. Když skončil, přišla otázka co dál.

„Se synem jsem chodil na trénink softbalu, kde jsem seděl a koukal, jak jeden trenér musí zvládat dvacet dětí. Nabídl jsem mu, jestli nechce pomoct. A tak jsem se dostal k softballu,“ říká trenér pardubických kadetů Pavel Koblížek.

Jeho neuvěřitelný příběh tím ale nekončí. Nezůstalo totiž jen u trénování, v červnu nastoupil za pardubické Pasos v nejvyšší soutěži. „Bylo to neskutečné. Ráno jsem dorazil na trénink našeho kadetského týmu. A najednou přišla zpráva, že ze soupisky vypadla řada hráčů z áčka. Já byl poslední možností. Ráno jsem se tedy dozvěděl, že budu hrát extraligu a odpoledne už jsem stál na hřišti v Ledenicích, popisuje Pavel Koblížek.

Trenér hráčem

Jako trenér občas vypadl z role hráče a měl tendenci spoluhráčům radit. „Když jsem se pak díval na záznam zápasu, viděl jsem na sobě úplně všechny chyby, které hráčům vytýkám. Tam bylo špatně snad všechno,“ směje se Pavel Koblížek.

Softbalový trenér mládeže Pavel Koblížek

Utkání v Ledenicích bylo o to zajímavější, že jedním ze spoluhráčů Pavla Koblížka byl také jeho syn Filip. Na hřišti spolu stáli už před lety v utkání Východočeské ligy, ale v extralize poprvé nastala zvláštní situace: „Já, jako otec a vedle mě zkušenější hráč, můj syn. I když jako syna jsem ho nevnímal.“

Jestli Pavla Koblížka uvidíme i v dalších extraligových zápasech je otázkou: „Na soupisce jsem, takže pokud bude čas a vůle, jsem připraven znovu nastoupit. Jde o to, že spousta termínu extraligových zápasů se kryje se zápasy našeho kadetského týmu.“

Junioři na MS

Syn Filip dělá Pavlu Koblížkovi radost. Před nedávnem se vrátil z mistrovství světa juniorů z Kanady. „Snažil jsem se koukat na všechny zápasy. Nakonec se umístili na sedmém místě, to je vyrovnané historické umístění, které se před dvěma lety bralo jako úspěch. Dva roky se na to připravovali s nejlepšími týmy, asi to očekávání bylo možná větší, ale pro ty kluky, pro jejich další rozvoj to mělo zásadní význam. Každý to nakonec bude hodnotit jako úspěšné mistrovství. Navíc poprvé v historii ČR porazili USA,“ chválí Pavel Koblížek.

Nad výsledky áčka už ale není důvod k radosti. Pasos vloni do nejvyšší softbalové soutěže a drží se zuby nehty. „Mezi extraligou a druhou ligou je obrovský rozdíl. Ačkoliv máme srovnatelné podmínky, jako mají ostatní týmy v extralize, tak ty výsledky jsou takový, jaký jsou. Každý si asi musí sáhnout do svědomí, jestli tomu dává tolik, kolik je schopný. Do konce základní části zbývá šest zápasů, jestli se Pardubice v extralize udrží, se uvidí. Naděje umírá jako poslední,“ říká Pavel Koblížek.