Spisovatelka Valburga Vavřinová: Po půstu máme před sebou 50 dní radosti

5. duben 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Velikonoce, beránek (ilustrační foto)

Valburga Vavřinová je historička a autorka mnoha knih na téma Velikonoc či Vánoc. „V dnešní době je paradoxně asi největší zajímavostí, že je to křesťanský svátek. Spojili jsme si to s volnem a ježděním na hory a chatu. Velikonoce jsou přitom vyvrcholením křesťanského příběhu,“ říká historička.

Nový zákon popisuje, jak byl Ježíš Kristus odsouzen, ukřižován, uložen do hrobu a pak vstal z mrtvých. „Zmrtvýchvstání symbolizuje naději, obnovu života. Je to nejvýznamnější událost křesťanského roku,“ dodává. Většina lidí si myslí, že Božím hodem velikonočním a Velikonočním pondělím tyto svátky končí. Podle Valburgy Vavřinové ale naopak začínají. Po čtyřicetidenním půstu nás čeká 50 slavných dní, kdy se připomínají biblické události, slaví se a raduje. Končí i půst očí a uší, kdy věřící měli zapovězeno čtyřicet dní chodit na divadelní představení nebo jiné světské zábavy.

Křesťanský versus občanský kalendář

Do čtyřicetidenního půstu se nezapočítávají neděle, proto se začíná Popeleční středou. Aby to vyšlo, byly k tomu přidány další tři dny, takzvané triduum: Zelený čtvrtek, Velký pátek a Bílá sobota. Patří sem ale i část velikonoční neděle neboli Božího hodu velikonočního: „Výpočet není tak složitý, jak se zdá, jen křesťanský kalendář se počítá jinak. Den nezačíná po půlnoci, ale s první vycházející hvězdou, proto také večeře byla nejdůležitějším jídlem dne. Rodina začínala nový den,“ vysvětluje Valburga Vavřinová.

Velký pátek je pro křesťany nejsmutnější den. „Připomíná se odsouzení Ježíše, patří sem i cesta na Golgotu. V Jeruzalémě se o tento zvyk zasadili Františkáni, je to těch 14 zastavení křížové cesty. Podle evangelia jich bylo původně devět, dalších pět bylo přidáno až ve středověku.“

Červená vejce značila mimořádného císaře

Barvení vajíček a zdobení kraslic je krásný zvyk. „Ve Starém, ani Novém zákoně se s ním ale nesetkáme. Ale když se podíváme do antického náboženství, tam to vajíčko mělo svoje postavení – staří latiníci říkali, že vše je zrozeno z vejce, jako začátek nového života. Byly dokonce nalezeny sošky římského Boha Dionýsa s vejcem v ruce. Legenda praví, že než se narodil císař Marcus Aurelius, začaly slepice snášet červená vajíčka, a to značilo mimořádného císaře. Od té doby se ve starém Římě začala dávat vařená vajíčka nabarvená načerveno,“ vypráví historička.

Staří Římané by se možná nechali zlákat i na ta novodobá čokoládová vajíčka. Ale čokoláda jako pochutina je známá až od druhé poloviny 19. století.

Co se týká pomlázky, ta má tři významy: je to to, čím obdarováváte, pak je to prut, kterým se vyšlehávají ženy a dívky, ale je to i pochůzka. Podle historičky je zajímavé, že se pomlázka ve smyslu vyšlehání uchytila i u nás. „Vyšlehávané byly původně mladé Římanky, které věřily, že když na ně dopadne rána, počnou syna. Nebo to může být připomínka události z Nového zákona, kdy ženy byly zatýkány a bičovány.“

Kde se vzala hláška, že vajíčka snáší zajíček? Co je to fraucimor? Kdo Valburgu Vavřinovou pronásledoval v obchodním domě? Poslechněte si audiozáznam pořadu.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Lidský faktor jsem znal jako knížku, ale teprve s rozhlasovým zpracováním jsem ho dokonale pochopil...

Robert Tamchyna, redaktor a moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Lidský faktor

Lidský faktor

Koupit

Točili jsme zajímavý příběh. Osoby, které jsme hráli, se ocitaly ve vypjatých životních situacích, vzrušující práce pro herce a režiséra. Během dalšího měsíce jsme Jiří a já odehrané repliky svých rolí žili. Fantasmagorické situace posledního dílu příběhu se staly naší konkrétní každodenností. V srpnu Jiří Adamíra zemřel. Lidský faktor byla naše poslední společná práce.“ Hana Maciuchová