Starostka se ohání motorovou pilou. Hlavu od lejster čistí dřevem

„Starostkou jsem první a poslední funkční období. Hlavně jsme potřebovali udělat vodovod. Na malé obci to je náročná práce. Nemáte pod sebou ansámbl lidí jako někde ve městě. Když přijdu v zimě zmrzlá z lesa a musím se donutit, abych dělala papíry, tak je to hrozné,“ říká otevřeně.

Školí hasiče

Kaplanová se živí jako profesionální lektorka bezpečnosti práce s motorovou pilou. Naslouchají jí hasiči, plánuje taky kurz pro začátečníky. „Pila je nástroj dost nebezpečný. Přitom si ho dneska koupíte kdekoliv. Pak vznikají celkem ošklivé úrazy.“

Jak se vůbec k téhle činnosti dostala? „Můj tatínek školil práci s motorovou pilou. Pokračuji tedy v rodinné firmě. Nikdy jsem nechtěla být ten teoretik. Nezbývalo mi tedy nic jiného než motorovku vzít do ruky a začít s ní pracovat taky. Považuju se primárně za instruktora. Rozhodně víc než za dřevořezbáře.“

Vůni dřeva miluje. „Vyřezávání je pro mě relax, únik od papírů. Člověk se u toho uvolní. Je to pro mě taková posilovna, abych nezakrněla ve svalech a měla nějaký ten sport. Jako holka jsem si hrála klasicky s panenkami, i když brácha mi říká, že jsem se měla narodit jako kluk. Taky občas oblíknu lodičky, ale do toho lesa se to opravdu moc nehodí.“

Starostka s motorovou pilou. Hana Kaplanová ráda vyřezává ze dřeva|foto:archiv Hany Kaplanové

Řezbářka pro dobrý skutek

Hana Kaplanová s úsměvem podotýká, že doma díky řezbařině mají docela drahé topení. Spousta soch totiž skončila v kotli. „Nedávno jsem ale udělala dvě andělské sochy na podporu Davídka z Bítovan, který se zotavuje po vážném úrazu hlavy. První se mi podařila z topolu a druhá byla akátová. Povedlo se je vydražit dohromady asi za 18 500.“

Honbice leží přibližně 7 kilometrů od Chrudimi, směrem na Hrochův Týnec. Jejich místní částí jsou Libanice. Dohromady tam žije kolem 165 obyvatel.