Stopy krále českého a císaře římského Karla IV. v kraji východních Čech
Karel IV. se v městech východních Čech zastavoval při diplomatických cestách do Uher nebo Polska. Na svých hradech, v královských městech přenocoval a příležitostně podepsal předem připravenou listinu. Jedna cesta vedla do poddanských Pardubic na pozvání arcibiskupa a přítele Arnošta z Pardubic na slavnostní zpívanou mši.
Za svého panování stanovil v každém kraji Karel IV. správce neboli popravce - ti honili lapky, soudili nepravosti, a hlavně vybírali daně. Na severu byl Hradecký kraj, Královedvorský kraj, Trutnovský kraj, Kladsko (dnes Klodsko součástí Polska). Na jihu od Labe Chrudimský kraj a Vysokomýtský kraj.
Železné hory, Orlické hory byly pokryty pralesy. Podél řek se zakládala města. Města královská podléhala králi, král tu měl svůj hrad, mnohde církev založila klášter a kostel. Města zásobovala královský dvůr. Ve východních Čechách jich bylo sedm: Kladsko, Trutnov, Dvůr Králové, Jaroměř, Hradec Králové, Chrudim, Vysoké Mýto, Polička.
Poddanská města byla menší, patřila šlechtě. Za Karla IV. se Litomyšl stala biskupským městem. Za Litomyšlí jste už vjeli do pralesa. Ze všech měst měl Karel IV. užitek: vybíral berní daň, měl z měst pravidelný úrok, příjmy ze cla, příjmy ze soudních poplatků, vybíral mýto.
Karel IV. chtěl, aby města bohatla, především zámožná vrstva patriciů a obchodníků. Tím bohatla i královská pokladna, a navíc král a císař si mohl od patriciů půjčovat. O města se staral tak, že jim potvrzoval různá privilegia nebo dával nová privilegia. Například městu Polička v roce 1362 dává privilegium, že osm let může vybírat zvláštní poplatky, aby mohla vydláždit město.
Karel IV. dbal na strategicky důležitá místa. Vysokému Mýtu roku 1355 nařídil, aby platy, které odvádějí králi, byly přesměrovány královské posádce na hrad Potštejn. Roku 1362, kdy nastala napjatá politická situace, Karel IV. vydal listiny, ve kterých nařizoval, aby do Vysokého Mýta a Poličky byla dodána zbroj.
Východní Čechy a osudové setkání Karla IV. a Arnošta z Pardubic
Budoucí arcibiskup pražský se narodil údajně v Hostýni u Náchoda, ale vyrůstal v Kladsku, kde otec zastával funkci purkrabího kladského hradu. Proto původní predikát otce i syna Arnošta je z Hostýně či ze Staré.
Důležitým okamžikem syna Arnošta je zážitek ze školy v klášteře Johannitů v Kladsku. Sám Arnošt psal na konci svého života o zázraku. Na jedné z mariánských mší při pohledu na obraz Panny Marie se její obličej od něho odvrací. Emotivní zážitek umocnil zpěv Antiphony Salve Regina. Chlapec vnímá své vidění jako varování za své chování. V té době klíčí jeho vztah k pozdějšímu mariánskému kultu a upřímné zbožnosti.
V době studia práv na univerzitách v Itálii se Arnošt mohl setkat s budoucím králem Karlem, který byl do Itálie poslán otcem Janem Lucemburským, aby spravoval italská města. Po čtrnácti letech studia i praxe u papežského dvora v Avignonu se vrací do Prahy. Mezitím otec kupuje další statky na jih od Labe a získává predikát z Pardubic.
Po návratu z ciziny do Prahy Arnošt z Pardubic přijal svátost a v roce 1339 je jmenován děkanem Kapituly pražské u svatého Víta a jeho následná kariéra rychle stoupá. Oblíbil si ho král Karel IV. Stal se jedním z rádců a přátel. Byl excelentním právníkem, diplomatem, morálním zastáncem zbožného života kněžích a církevních hodnostářů.
Diplomatická jednání krále českého Karla IV. i biskupa Arnošta s papežským dvorem o arcibiskupství pražské bylo úspěšné. I jmenování Karla IV. císařem římským papež Kliment VI. mezi evropskými vládci podpořil. Přátelé, majetek a moc otevírají dveře v každé době. Papež jako šlechtic Pierre de Rosieres na francouzském dvoře v době mládí Karla IV. se s ním setkával a byl údajně Karlovým učitelem.
Arcibiskupství ale muselo obhospodařovat nejméně dvě biskupství. Olomoucké už existovalo, jen bylo odňato mohučskému a přidáno pražskému, dalším bylo zvoleno děkanství v Litomyšli (na půl cestě a mělo majetek)
Na Litomyšl „padl los“, stalo se městem biskupství. Biskupem byl zvolen Jan ze Středy. Pocházel z měšťanské rodiny z Vysokého Mýta. Stal se notářem na dvoře Karla IV., později jeho dvorním kaplanem a také sekretářem.
Materiálním zabezpečením mu bylo místo biskupa litomyšlského. Karel IV. své rádce a významné osoby finančně zabezpečil duchovními úřady. Na stavbě litomyšlského kláštera i kostelů včetně okolních kostelů pracovali kameníci pražského dvora. Pravděpodobně z kamenické hutě Mistra Petra Parléře.
Arnošt z Pardubic byl zvolen arcibiskupem pražským. Jeho funkce i materiální zabezpečení dávalo možnost budovat svá sídla i kláštery ve východních Čechách. Osobou Arnošta z Pardubic měly východní Čechy spojení s dvorským životem v Praze, to se odrazilo i v architektuře a uměleckých dílech východních Čech.
Proč přijel král a císař Karel IV. do Pardubic
Arnošt z Pardubic rok před svým skonem v září 1363 pozval Karla IV. do Pardubic. Podobných pozvání Karel IV. nevyužíval. Pardubice nebyly důležitým městem, dokonce malým poddanským městem. Arcibiskup Arnošt z Pardubic zde na svém panství nechal postavit kostel Zvěstování Panny Marie.
Král a císař Karel IV. měl rád hudbu a v Praze a na Karlštejně měl své mansionáře, zpěváky. I arcibiskup Arnošt obdivoval hudebníky.
Karel IV. v tu dobu odjížděl z Prahy na jednání do Krakova, cesta přes Pardubice byla zajížďkou.
Pravděpodobně arcibiskup Arnošt z Pardubic pro krále českého a císaře římského Karla IV. celebroval slavnostní jitřní mariánskou zpívanou mši Salva Regine. Pro mimořádné „představení“ vybral profesionální zpěváky. Mše jitřní se zahajovala s východem slunce.
Litomyšl kostel a klášter
Kladsko stavba kostela Manny Marie, donátor Arnošt z Pardubic
klášter Kladsko
deskový obraz Madona kladská, část oltáře, datován 1344 podle zobrazení Arnošta, miniaturní postava je projevem pokory
Madona s ptáčkem v kostele Panny Marie v Kladsku, donátor Arnošt z Pardubic
Katedrála sv. Ducha v Hradci Králové, donátor Alžběta Pomořanská, měšťané: z doby čtvrté manželky Karla IV. Alžběty Pomořanské, kameníci, kteří pracovali, dostavovali, pocházeli z hutě Petra Parléře, malby různých autorů
Kostel Panny Marie v Chrudimi - významná památka doby Karla IV.
Kostel Sv. Vavřince ve Vysokém Mýtě - významná památka doby Karla IV.
Nástěnné malby:
Dolní město u Lipnice, kostel Sv. Martina – malba oslava rodičů Karla IV. (Janu Lucemburskému Lipnice patřila)
Přelouč kostel Sv. Jakuba – nástěnná malba Petra a Pavla z ateliéru Mistra Theodorika
Kojice u Přelouče kostel Sv. Petra a Pavla – nástěnná malba z ateliéru Mistra Theodorika
Pardubice kostel Zvěstování Panny Marie
Dramatizace
Scénář: Jana Davidová
Účinkují
Karel IV.: Martin Mejzlík
Arnošt z Pardubic: Petr Dohnal
Alžběta Pomořanská: Kristýna Kociánová
Mistr zvuku: Leoš Sedláček
Režie dramatizace: Pavel Krejčí
Dokument
PhDr. František Šebek historie středověku, doc. Vladimír Hrubý historik umění
Námět, scénář režie pořadu Jana Davidová
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
