D.|Za nádhernou noc ,dnes skutečně kouzelnou a obohacující
Jsem šťastná , že mohu být s Vámi
Dana|Nasloucham citlivě vašemu dialogu s posluchači , dnes skutečně na úrovni hluboce duchovní a naplněné citem i moudrosti .
Laskavé vysílání v tomto čase předvánočním .
Děkuji Vám i všem , kteří hovoří ...
Virou žiji a určitě se snažím hledat a mít vlastní názor , prožívání i postoje. snažím se být ditetem k božímu obrazu .
Mnohé bylo řečeno již dnes nahlas atak se rozloučím verši:
Víra není Fanatismus , Víra to je učení
Vlidne Slovo. Úsměv milý , který Duši oblaží
Srdce skřehlé pootevře Lidskosti a Nadějím.
Hodně zdraví a svetla lásky , pro všechny s požehnáním posílám
Dana z Blatné zdraví Vás
777xxx607|HEZKOU NOC PREJI BYLO KRASNE POVIDANI MIROSLAVA
Jarmila Mělník|Dobrý večer, tedy noc, možná pomalu ráno...včera jsem dostala tři andělíčky, první byl skleněný a křehký, druhý kovový a třetí dřevěný. Mají jedno společné kouzlo, kouzlo přátelství. Jsem nevěřící v tom pravém smyslu slova, nejsem křtěná, ani k víře vychovávaná, ale víra mi pomohla ze dna. Mým pokušitelem a demonem se stal alkohol. Až v léčebně jsem pochopila, že tohle není to, co v životě stojí za to si pěstovat. Součástí léčby je biblioterapie. Příběh Noemovi archy zná každý, když jsme ho ve skupině rozebírali, prohlásila jsem, že bych nešla zaklepat. Přišlo mi hnusný a sobecký, že já alkoholička bych žádala o vstup, o záchranu. Mudr Remeš, který tuto terapii vedl se na mě obořil, ať vypadnu, že za branou stojí dvacet lidí, kteří se chtějí zachránit, tak ať jdu. Takřka jsem se zhroutila a když jsem se poskládala, zjistila jsem, že moc chci, že se chci zachránit. A tohle přesvědčení, už mě drží dvacet let....takže díky bibli, ač jí až tak ůplně přečtenou nemám, jsem dnes tam kde jsem. Můj bůh vypadá jako optimistický čínský Budha. Možná je to tak trochu i můj idol. Jsem podobně nepřehlédnutelné postavy.... ale na tom podle meho vubec nesejde. Jde o sílu, bez které by člověk nemohl žít. Věřím díky víře sama v sebe a svoji rodinu. Díky za další skvělé téma.
A malý dárek pro všechny, jednu čerstvou moji básničku:
Navzdory počasí zpíváme koledy
čekáme Ježíška, nepíšem Santovi
Vánočky, oříšky, cukroví, vanilka
to vše nám zavoní slovíčkem maminka
A když se překulí poslední svítání,
do roku nového přejem si bez ptaní
Už půlnoc odbila, už je to tady!
Tak teď už všem lidem hlavně to zdraví.
Miroslava|Dobrý večer milý pane K.Sladký a všem posluchačům této N.L. Za zázrak považuji zrození nového života,což je největší dar a měli bychom si ho co nejvíce vážit.Vždyť to dětátko cití,když si ho přivineme k sobě,tu lásku a je spokojené.Mě maminka říkala,když nebudeš chovat své dítě do roka,budeš chovat už po roce.Rodiče nás jako děti vodili do kostela o svátcích,na Svaté přijimání.Nyní chodím do kostela na mši za moje zemřelé rodiče a někdy do jedné kapličky a tam poděkuji za vše co máme,za děti,za lidi s dobrým srdcem.Mám víru v dobro a v přírodě,kam také nás s bratrem vodili.Tatínek byl myslivec.Každý si jednou sáhneme na dno a zažijeme velké zklamání,a to si uvědomím,a najdu v sobě sílu a víru překonat toto a věřit v lepší život.Mít sen,který se jednou určitě uskuteční a mít lásku v srdci.Přesvědčila jsem se ,že mohu věřit a mít v srdci.Myslím si,kdyby každý alespoň v něco věřil,bylo by moc dobře na světě. Přeji všem dobrou noc a požehnané Vánoce a všem hodně štěstí do nastávajícího Nového roku.Miroslava
Zdenka|Dobrý večer.
Věřím, že i letos přijdou Vánoce :-)
Zvláštní hvězda září,
tři králové do Betléma míří.
Děťátko maličké v jesličkách na seně,
do života přivítat přichází.
Hvězda září, vede krále, vede pastýře,
vede lidi otevřeného srdce
k děťátku malému.
Matka Marie, Josef, duše nejbližší děťátku,
láskou svou děťátko houpou,
nejsi sám, my jsme zde.
Naše láska a péče budiž ti posilou k růstu,
vývoji, cestě Tvé.
A tak Ježíšek v jesličkách ručkama zamává,
srdíčko rozzáří,
všechny s láskou vítá,
cestu k Otci otevírá,
cestu láskou zářící.
Klidné Vánoce přeji :-)
Eva|ZDRAVÍM VÁS KÁJO A NOČNÍ LINKU VĚŘÍM,ŽE EXISTUJE NĚCO MEZI NEBEM A ZEMÍ VÍM ŽE MĚ ANDĚLÉ HLÍDAJÍ A BABIČKA S MÝM TATKOU KTERÝ MĚ MOC CHYBÍ ČÍM DÁL VÍC JSEM VĚŘÍCÍ ALE DO KOSTELA NECHODÍM KAŽDÝ TÝDEN POMODLÍM SE DOMA MĚJTE SE HEZKY PŘEJI HEZKÉ VÁNOCE EVA
720xxx090|Kájo,věřit v něco je nádherné,Marta zdravím
Marta|Krásný večer, všechny zdravím. Já jsem zvyklá věřit hlavně sama sobě, protože nemám téměř žádnou rodinu a to málo co mám, bydlí hrozně daleko. Takže pokud něco potřebuju, musím se spolehnout na sebe, protože nikdo cizí za vás nic nevyřeší. Sice nevím, co budu dělat, až budu hodně stará, nebo nedej Bože nepohyblivá, ale musím věřit, že to dopadne dobře. Tak věřím, že Pán Bůh mi podá pomocnou ruku. Dobrou noc všem.
Alena|Dobrý večer Vám, pane Sladký a taky všem posluchačům dnešní Noční linky. Věřím, že je něco nad námi, co řídí naše kroky. Chodím do kostela, ale ne úplně každou neděli, jdu tehdy, když mám chuť, ale to asi ani není to správné slovo, jdu tam, že si chci od všeho odpočinout, utřídit si myšlenky a být v podstatě sama se sebou mezi mnoha lidmi. Někdy jdu v neděli, někdy v pondělí a nebo ve středu, prostě jdu ven a síla si mne tam přitáhne. Pozoruju tak kolem sebe lidi, co chodí do kostela třeba každou neděli, začíná v půl jedenácté a jedna žena tam přiletí pokaždé jaksi udýchaná, už tam třeba ani není místo, tak se někde vtiskne ve tři čtvrtě na jedenáct, někdy i později, počká až je přijímání, vezme hostii a první z kostela odchází, ještě než je konec. Tak tomu nerozumím, je to věřící člověk, když tam není nikdy na ten určitý obřad? Je to neuctivé, když si nenajde čas, aby alespoň někdy absolvovala celou mši. Nebo je tam sbírka a určití lidé rychle musí na záchod a nikdy nepřispívají. Já vím, že o tom víra není, ale takzvaně využívat jen výhody pro sebe, to taky není ten správný druh víry. Ale to jsem jen tak trochu odbočila.
Zdena|Dobrý večer. VÍRA. Víra je někdy velice potřebná. Mnohdy však ranit může. Věřit čemukoli nebo komukoli je někdy nebezpečné. Ve svém životě jsem se několikrát velice zklamala, že jsem právě uvěřila. Přesto se držím hesla: "VĚŘ A VÍRA TVÁ TĚ UZDRAVÍ". Pokud člověk mnohdy nevěří tak si uškodí. Musíme být opatrní a nevěřit vždycky všemu a všem. Jsem člověk, který je opatrnější. Jsem věřící člověk, chodím do kostela a pokud něco významného řeším a prosím Pána Boha o pomoc, tak věřím, že mi pomůže a několikrát se mi tak stalo, že mně víra pomohla. Přeji všem i Vám milý pane Sladký krásné Vánoce a hlavně hodně zdraví a pak také víru ve vše jen to dobré.
Vladimír|Milý pane Karle.
Jako školák obecné školy, jsem věřil, že se můj otec vrátí z koncentračního tábora a budeme kompletní rodina. Vyplnilo se moje přání a otec se na bílou sobotu v květnu 1945 vrátil domů, i když s podlomeným zdravím, ale byl doma mezi svým-i čtyřmi dětmi, manželkou a babičkou. Víra Tvá ať Tě v srdci hřeje, to Vám Vladimír z Přerova přeje.
