Svitavský mechanický betlém málem skončil v popelnici. Konečně je kompletní a v pohybu

Kde se vzal, jaký je jeho příběh, kdo se podílel na rekonstrukci, co bylo nejtěžší? Zeptali jsme se kurátorky Blanky Čuhelové a řezbáře Kamila Andrese, který rozpohyboval například i známý Proboštův betlém.

15 metrů dlouhý, 665 figur

Velký svitavský mechanický betlém vznikal v průběhu sto padesáti let. Nejstarší části pocházejí z konce 18. století, nejmladší z roku 1942. „Je tam krásně vidět průřez betlémářskou tvorbou. Je to typický svitavský betlém, rukopis je jednotný, detaily na sebe krásně navazují,“ říká Blanka Čuhelová.

„V každém betlému je něco nového. V každé lokalitě se používají jiné materiály a styl řezby. A řezba svitavského betlému je špičková, stejně tak velmi důmyslná mechanika. Betlémy byly původně ve vlastnictví německých svitavských občanů a ta německá důkladnost je tam znát,“ říká Kamil Andres.

„Dáliny, to je název pro pozadí nad betlémem. Jsou malované na plátně a dochovaly se nám z 18. století! Bylo na tom hrozně moc práce, potřebovali jsme sehnat restaurátory, kteří to zvládnou. Měli jsme velké štěstí. Obrovskou práci na tom, jak betlém vypadá, mají manželé Šárka a Petr Bergerovi z Písečné,“ doplňuje Blanka Čuhelová.

Kamil Andres je jedním z nejlepších českých řezbářů, restaurátorů a mechaniků v republice. Svitavský betlém pro něj byl velkou výzvou. „Měl jsem podmínku, že celý patnáctimetrový betlém bude poháněn jedním jediným motorkem, že bude stavěn tak, jak se to dělalo dřív, a že na to budu mít dost času. Všechno se mi splnilo, deset let práce mi na to stačilo,“ usmívá se betlémář, který se na několik měsíců do svitavského muzea dokonce nastěhoval.

Chybělo málo a skončil v popelnici

Svitavský betlém je soubor čtyř až pěti betlémů, který byl sestavený svitavskými muzejníky už před sedmdesáti lety.  Základ je z roku 1947. Jeho příběh je poměrně dramatický.

Řezbář Kamil Andres a kurátorka Blanka Čuhelová|foto:Honza Ptáček, Český rozhlas

„Po válce byl vystaven ve svitavském muzeu, v 60. letech ale budovu muzea napadla dřevomorka, proto musel betlém do sklepa, kde bohužel po deseti letech zplesnivěl, byl polámaný, vypadalo to, že bude odepsán. Tehdy se ho ujalo pardubické muzeum. Tam ho zachránili a uchovávali až do roku 2012. Po dlouhých tahanicích ho nakonec svitavské muzeum získalo zpět. V roce 2015 byl zapsán jako kulturní památka a v roce 2012 jsme začali s restaurováním,“ popisuje příběh betléma Blanka Čuhelová.