Tajemství léčivé Luže 13.7. 2008

Už na první pohled z veliké dálky člověk žasne, protože Luže na svém příjezdu od Chrasti, má jedinečné panoráma, cosi jako pražské Hradčany. Je to malebné městečko se dvěma zuby sopečné vyvřeliny, z jednoho vykukují trosky gotického hradu Košumberk a na druhém, v barokním hávu, doslova září dvouvěžový poutní kostel zasvěcený Panně Marii Pomocnici Křesťanů. Člověk začíná tušit, že tu nic není náhodou. Jakoby lidé zde už od 12.století žili ve výjimečné harmonii a kdyby nebylo švédů za třicetileté války, možná by i ten Košumberk dosahoval krásy Jindřichohradeckého zámku, jak si původně přestavbu naplánovali pánové z rodu Slavatů. Ospalé náměstí, s prapodivnou zatáčkou, obtékající zdejší starobylou radnici, se probudilo místním hlášením, že soukromý pěstitel prodává kilo meruněk za pětadvacet korun, sběrný dvůr má zavřeno a lékař dovolenou. Informace, které turistům vykouzlí úsměv na rtech, však přesně vystihují chod zdejších věcí. Sympatický starosta Tomáš Soukup říká, že Luže má už po staletí stejný počet obyvatel, dva a půl tisíce, což znamená, že si svůj historický statut města musela v době tabulkových přídělů dotací vybojovat. Protože okolní pole jak známo rodí kámen, daří se zde spíše řemeslům. Místní občané s úsměvem na rtech, při rozhlasové anketě, projevili značnou dávku lokálního patriotismu. Málokdo by Luži vyměnil za jiné místo, prý je tu vše přesně tak, jak má být. Proč vlastně? Odpověď lze například nalézt v proslulé Hamzově odborné léčebně pro děti a dospělé, kterou místní "krajomil", umělec, spisovatel, někdejší starosta a hlavně vynikajicí lékař, profesor František Hamza, založil roku 1901 původně pro léčbu dětské tuberkulózy. Dodnes zaměstnává řadu zdejších obyvatel a Luže má pozoruhodně nízkou nezaměstnanost. Díky košumberské léčebně má městečko poněkud lázeňskou atmosféru, nicméně současný ředitel ústavu Václav Volejník klade důraz spíše na odbornou stránku léčby, takže nehrozí, že by se z Luže stala uvolněná kavárenská zóna, plná lázeňských šviháků a rakviček se šlehačkou. Profesor Hamza by měl jistě radost. Snad jen to úžasné arboretum vzácných dřevin v areálu léčebny až příliš poničila nedávná vichřice, na jeho obnovu byl zřízen i fond 188189190/0600. Jako magnet člověka přitáhne chrám zasvěcený Panně Marii Pomocnici Křesťanů na Chlumku, mimořádná stavba z konce 17. století, která v sobě ukrývá skvostné původní dřevořezby J.F.Pacáka a malby J.J.Heintsche. Jde o jeden z nejkrásnějších svatostánků v zemi české a od manželů Jiráskových, kteří o něj pečují, se dozvíte, že jej nechala postavit hraběnka Hieslerová, manželka posledního košumberského Slavaty, jen proto, aby po ní něco hezkého zůstalo. Aby i prostí lidé mohli shlédnout zázračný obraz Pany Marie s děťátkem. Návštěvník Luže pod tíhou dojmů začne mít pocit, že to prostě nemůže být náhoda. Vzpomeňme třeba práci nadšence profesora Vladimíra Jeníčka na zachování hradu, snahy soukromníků oživit košumberský pivovar, právě probíhající rozmanitý kulturní festival, nebo všimněme si, že zmiňované náměstí není označeno jako T.G.Masaryka, 28.října, republiky či Míru, jak je všude zvykem. Lužské náměstí nese jméno rodáka Plk. Josefa Koukala, hrdinného pilota z druhé světové války, nositele nejvyšších vojenských vyznamenání. O čem to všechno svědčí? Že Luže je mimořádné místo pod sluncem, plné historických památek, báječných rodáků, hrdinů a umělců. Jen tak dál... Neděle 13.7. po 12 hodině.