Toulky naším krajem 2.9.2009
Zbytečně opomíjenou pískovcovou oblast najdete u obce Škrovád nedaleko Slatiňan na Pardubicku. Je využívána jednak horolezci, ale na své si zde přijdou i ti, kteří se jdou "jen tak projít". A právě sem vyrazíme v dalším pokračování Toulek naším krajem.
Škrovádské skály jsou pozůstatkem těžby zdejšího pevného pískovce. Lezení zde začalo již v roce 1960. Až 20 metrů vysoké stěny se táhnou přibližně 300 metrů daleko po obou březích Chrudimky v souvislých masivech, přičemž jejich výška kolísá s okolním terénem. Bývalé lomy dnes nabízí velkou škálu tras a boulderů. Na své si zde proto přijdou nejen lezecké dvojice, ale velké vyžití zde čeká i na příznivce boulderingu. Trasy jsou osazeny klasickými kruhy, přičemž jako jediné alternativní jištění mohou být používány smyčky. Ačkoliv se jedná o pískovec, je povoleno zde používat magnezium. Ale pozor, ačkoliv je zdejší pískovec poměrně tvrdý, nedoporučuje se lézt na mokré skále a vůbec, lezení je zde povoleno pouze členům horolezeckých organizací a klubů, znalých pravidel lezení na pískovcových skalách.
Jak se ke škrovádským skalám dostanete? Příjezd od Pardubic vede přes Chrudim, odkud pokračujte dál po silnici č.37 směrem na Žďár nad Sázavou. Na konci obce Slatiňany se dejte před benzínovou pumpou po pravé straně doprava a pokračujte až na konec silnice k restauraci. Tady zaparkujte a pokračujte po stejném břehu říčky Chrudimky asi 150 metrů. Skály nemůžete přehlédnout.
Nezapomeňte, že i Vy se můžete stát spoluautory našeho pořadu. Na Vaše náměty a tipy na zajímavá místa čekáme na mailu tomas.klement@rozhlas.cz nebo na adrese Toulky naším krajem, Český rozhlas Pardubice, Svaté Anežky České 29, Pardubice, 53002.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
