Tribunál pro zločiny Rudých Khmérů

Tribunál rozhodně nebude mít nouzi o případy, kterými by se mohl zabývat. Rudí Khmérové hlásali ideály naprosté rovnosti a sbratření všech lidí, ale jak už tomu u utopických vizí bývá, realita byla poznamenána bezměrnou brutalitou. Ultraradikální maoisté vyhnali obyvatelstvo z měst na venkov, kde chtěli vytvořit rovnostářské zemědělské komuny. Jejich oddíly masově vraždily a zatýkaly kohokoliv, kdo byť jen v náznaku nevyhovoval jejich představám. Pokud tedy člověk nosil brýle nebo měl úhledný rukopis, obvykle na něj čekala popravčí četa nebo koncentrační tábor. Zmíněné znaky byly totiž považována za atributy intelektuálů, a ti byli Rudým Khmérům obzvláště trnem v oku. Do vizí o přechodu od de facto feudalismu ke komunismu jaksi nezapadali a navíc by možná mohli komunistickým gerilám připomínat jejich vlastní myšlenkovou plytkost: Rudí Khmérové se sice deklarativně inspirovali Marxem, Leninem a Mao Ce-tungem, jejich ideologická výbava však byla velmi povrchní a nad teorií u nich vždy převažovala zvrácená praxe.

Režim Rudých Khmérů byl v Kambodži nastolen v roce 1975. Maoisté tento moment označili za "rok nula", tedy za počátek totální přestavby společnosti. O tu se, jak už bylo řečeno, také pokusili v praxi, a tak se obyvatelé kromě nuceného opuštění měst dočkali také zrušení času, peněz nebo náboženství a samozřejmě nezbytného a všudypřítomného vraždění ve velkém. Panování Rudých Khmérů ukončila až invaze vietnamské armády z přelomu let 1978 a 1979. Komunistický Vietnam by měl se svými kambodžskými soudruhy teoreticky sympatizovat, ale kvůli rivalitě s Čínou a brutálnímu postupu proti vietnamské menšině v Kambodži jejich experiment násilně ukončil.

Hrůzovláda Rudých Khmérů tedy skončila, avšak hnutí jako takové se činnosti nevzdalo. Jeho partyzánská válka ale příliš úspěšná nebyla a počátkem devadesátých let byl v Paříži signován křehký mír. Vliv Rudých Khmérů od té doby neustále upadal, což jen umocnily vnitřní frakční boje.

Postupem doby tedy přišel čas na to, aby se kambodžská společnost začala vyrovnávat s děsivým dědictvím své minulosti. Proces to však byl nesmírně komplikovaný a zdlouhavý. Ani jeden představitel Rudých Khmérů dosud nebyl postaven před soud či jakkoliv jinak potrestán. Vůdce hnutí, tak zvaný "bratr číslo 1" Pol Pot zemřel přirozenou smrtí v roce 1998. Ještě předtím byl svými někdejšími spolubojovníky svržen a musel žít v domácím vězení, světské spravedlnosti se ale nijak obávat nemusel.

V roce 2004 však bylo schváleno vytvoření zvláštního tribunálu, který by se měl zločiny z období Rudých Khmérů zabývat. Uplynuly ale další tři roky než se začátek jeho činnosti konečně přiblížil. Až do dubna roku 2005 trval spor o to, jakým způsobem bude práce tribunálu financována. Ještě déle se ale táhly dohady ohledně pravidel, podle kterých bude tribunál fungovat. Tento týden se konečně podařilo dosáhnout shody. Základním faktem tedy je, že mezi soudci budou jak kambodžští, tak i zahraniční odborníci, kteří budou jmenováni Organizací spojených národů. Tribunál je tedy společnou záležitostí Kambodže a OSN. Téměř třetina z tříletého mandátu soudu už sice vypršela, ale v roce 2008 by se podle současných odhadů už měly rozběhnout první procesy.

Otázkou ovšem je, koho bude tribunál soudit. Jak už bylo řečeno, vůdce Rudých Khmérů Pol Pot je mrtev. Vůbec prvním ze souzených představitelů režimu měl být generál Ta Mok, trefně přezdívaný řezník. Ten však v červenci loňského roku zemřel. Ve vězení tak zůstává ještě Kaing Khek lev, který vedl věznici v hlavním městě Phnompenhu, známou hrůzostrašnými praktikami. Před tribunálem by jistě stanout měl, ale on sám rozhodně nepatřil mezi nejvyšší špičky režimu. Několik bývalých vůdců Rudých Khmérů naopak dodnes nerušeně žije přímo v Kambodži.

Jedná se především o Nuona Chea, který byl šéfideologem hnutí a Khieu Sampana, jenž byl hlavou státu Rudých Khmérů. Jak už řečeno, oba jsou na svobodě, ale před tribunálem by za určitých okolností mohli stanout. Naproti tomu Ieng Sary, ministr zahraničí maoistů a "bratr číslo 3" zřejmě může být klidný. V roce 1996 se vzdal vládě a král Sihanuk mu následně udělil milost.

Ať už ale bude výsledek soudů s představiteli Rudých Khmérů jakýkoliv, tribunál by měl přispět především k důkladnému poznání tohoto hrůzného období v historii Kambodže. To by bylo důležitější než konkrétní testy pro případné odsouzené.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání .