Únor 1948 v Pardubickém kraji. Místa, která poznamenal totalitní režim

Přestože se za vítězství a nástup vlády komunistické strany považuje až únor 1948, například v Pardubicích jejich sílící moc cítili už dlouho před tím. Pamětnice Marta Burianová, která byla tehdy studentkou Reálného gymnázia na Štefánikově ulici, vzpomíná například na majáles v červnu roku 1947.

Marta Burianová byla v roce 1948 šestnáctiletou studentkou pardubického gymnázia, vzpomíná nad deníky z té doby|foto:Šárka Rusnáková, Český rozhlas

Tehdy prošel majálesový průvod ze Skřivánku až do centra města v čele průvodu s volem s hvězdou a kladivem na čele a s nápisem: „Taky jsem se k nim dal…“ Studentská recese měla smutné následky, vyústila až v politický proces. Studenti šli k soudu a například tvůrci nápadu pak znemožněno studovat na jakékoli škole v zemi.

Pétépáci a sovětská vojska ve Zdechovicích

Po únoru 1948 se opět rozdělila společnost, jak vzpomínají pamětníci, tentokrát na dělníky a buržousty. Přestože ještě ústava z května roku 1948 zajišťovala právo podnikat maloživnostníkům, skutečnost byla jiná. Podnikat se brzy nesmělo, odpůrci režimu končili bez obživy nebo dokonce ve vězení. Synové živnostníků, sedláků a nepřizpůsobivých intelektuálů nesměli studovat. A místo vojny je zařadili mezi tzv. „černé barony“ do Pomocných technických praporů. Byla to v podstatě levná pracovní síla, lehcí PTP pracovali na stavbách po celé republice a těžcí PTP, většinou ti s větším politickým škraloupem nebo z úspěšnějších podnikatelských rodin, šli do dolů jako horníci.

Pohled z balkónu zámku ve Zdechovicích na tzv. buzerplac, kde nastuovali vojáci|foto:Šárka Rusnáková, Český rozhlas

Jeden z praporů PTP byl také v Pardubickém kraji, na zámku ve Zdechovicích, který připadl po válce státu kvůli Benešovým dekretům. Půvabný renesanční zámek s barokními a klasicistními přestavbami armáda zcela zdevastovala. Z části rozsáhlého parku vytvořili vojáci takzvaný buzerplac na jejich nástupy a cvičení a v druhé části vybudovali dřevěné domky, ve kterých pétépáci bydleli. Oblíbenou zábavou tamních pohlavárů bylo pak například střílet do sochařské výzdoby. Mimochodem jde sochy zřejmě z dílny slavného barokního sochaře Matyáše Bernarda Brauna. A co nestihli zničit českoslovenští vojáci v padesátých letech, dokonala sovětská vojska, která zámek obsadila v roce 1968. Byli tam až do roku 1990.

Internace řeholníků v klášteře v Králíkách

Jedním z cílů vládnoucí strany po roce 1948 bylo také zbavit vlivu církev. V rámci takzvané akce K pak v roce 1950 násilím vnikli do klášterů a jejich obyvatele odvezli na předem naplánovaná místa, v rámci tzv. internace a centralizace. Jedním takovým byl také klášter v Králíkách na Hoře Matky Boží. Byl mimo město, proto ideální pro záměry tehdejší vládní strany. Cílem centralizace bylo totiž také izolovat řeholníky od okolního světa.

V tomto přístěnku v králickém klášteře dřív také bydleli internovaní kněží, dnes je tam Památník obětem internace|foto:Šárka Rusnáková, Český rozhlas

V noci ze 13. na 14. dubna roku 1950, kdy byla spuštěna první etapa akce K, žilo v králickém klášteře šest řeholníků řádu redemptoristů. Státní bezpečnost podle dobových dokumentů vrhla do kláštera násilím a dovezla tam dalších 228 kněží z dohromady 15 domů.

Osmičkové roky v Pardubickém kraji

• Upravit
• Smazat

Letopočty, které mají na svém konci osmičku, bývají často roky osudovými, v historii lidstva by se jich pár našlo. Pro českou kotlinu bylo dvacáté století na osudové osmičky obzvlášť bohaté.

Celý prostor pak uzavřeli pro veřejnost a nechali hlídat 30 příslušníky Sboru národní bezpečnosti nebo Státní bezpečnosti. Nedobrovolní obyvatelé kláštera nesměli vycházet a v prvních měsících ani přijímat návštěvy nebo dopisy.

Kralickým klášterem v době internace do roku 1961 přes 500 řeholníků. Kromě toho, že je tam izolovali od ostatních, sloužili tehdejším představitelům moci také jako levná pracovní síla. Pracovali na okolních polích, v lesích a pak také ve fabrikách. Jaké to pro ně bylo? To ilustruje také Památník obětem internace, který otevřeli před pár lety přímo v prostorách králického kláštera. Jeho návštěvníci si tam mohou prohlédnout také dobové fotografie a dokumenty.

12 fotografií