Jana Jirkov|ještě jsem si vzpomněla, že jsem si s přítelem povídala a on zmínil slovo šufánek, no a protože je přítel o něco starší než já a vegetuje na Moravě, tak mne poučil o tom, že šufánek znamená slovo naběračka
Jana |Kamarádka mi vyprávěla nedávno, že přijela na Vánoce vnučka z Prahy a ona zrovna zehlila manželovi košili. Košile zůstávala krásně rovná, voňavá a vnučka se ptala, co je to za přístroj, ta žehlička, že to doma nemají. Tak asi nosí všechno do čistírny.
Dana z Blatné |Děkuji za úžasné téma a srdečně zdravím. Miluji retro dodnes. Gramodesky, kotoučove magnetofony a kazety, prvni TV a společné pradelny, deti nechapou Walkman,
DRAHOSLAV|VNOUČATÚM JSEM VYSVĚTLOVAL,JAK FUNGOVALA SEČKOŽNEČKOMLÁTIČKOPEČKA.ZNALI TO ZE ŠMOULŮ,ZBAŠTILY TO.
Daniela z Prahy|Ó jak mi posluchači připomínají moje zkušenosti. Prádelna, vyvařování plenek v kotli a věšení na dvě určené šňůry, které jsem měla vyčleněné pro mimino. Velký mandl byl součástí společné prádelny. A dokonce jsme v domě měli na konci padesátých let na chodbě domu ledničku pro tři partaje. Ale já mám speciálně s jedním vnukem, který je výborný přes počítače, problémy s normální komunikací. Jednou jsem ho požádala , aby mi podal servítek. Úžas v tváři a pak se zeptal udiveně, co chci. No přece ubrousek. Vůbec mě nenapadlo, že nechápal. Řekl mi: babičko, ty užíváš nemožná slova, která už nikdo dnes nezná. A abychom si to ujasnili, tak vyjmenoval almaru, šuplík, lajblík nebo lajntuch. Nikdy mi nepřišlo, že mluvím dočista jinou řeší. Já zase nevím, co je to upgrajdovat. To už nepřipomínám, jak se udiveně díval na sotva dvacet let starý diktafonek, co že to jako je. Ale jinak se domluvíme docela s láskou. Zdravím všechny posluchače. Daniela z Prahy
frantisek svaricek|Pane Borku ta pračka byla třeba u nás vJZD ,pod tou pračkou se topilo dřevem,proto si tam musél každý donést dřevo,ale pohon byl na elektřinu. Také si nikdo nepamatuje uzávěr pivni láhve,nešlo o keramickou uzávěrku,ale na hrdle byl stabylní kroužek ,když byla láhev plná tak láhev byl uzavřená plíškem,otevíralo se to budto hřebíkem nebo špičkou nože.Desitka pivo byl modrý plíšek a dvanácka červený plíšek,v pivovaru se to uzavřelo jen tím barevným plíškem.TOTO BYLO OKOLO PADESÁTÝCH ROKŮ.FRANTIŠEK ZE ŽIDLOCHOVIC. PAMATUJI SI TOHO VÍC,TAKOVOU MÁM PAMĚT.
Helena Nollová |Pan Jiří mě vrátil do dětství. Bydlím v domě o 2 bytech.Postavili ho prarodiče a v 1 bytě byli nájemníci. Dole je prádelna s kotlem na vyvařovaní prádla a zděná vana na máchání a pračka byla od někoho doma dělaná. Na neckách ž dímačka 2 válečky na kliku.Prádlo se tím vyždímalo.Helena
Dana |Dobrý večer všem. Neteř chodila na pedagogickou školu, není to zas tak dávno, asi deset let, a měli za úkol popsat domácí zvířata. Jako kočky, pejsky, králíky, husy, to jsme měli, bydleli jsme na vesnici.Problem nastal, co je to kráva? V ZOO krávu neměli, v JZD v okolí chovali prasata, tak jsme "za poznáním " jeli asi stopadesat kilometrů va Valašsko, kde jsme krávu objevili na pastve, aby si vůbec neteř představila, jak je kráva velká. Ještě že jsme nemuseli do Rakouska za fialovou Milkou.
Jana Jirkov|Dobrý večer vespolek! Vlastní děti sice ještě nemám, ale já jako dítě se vždy směji mé mámě, když při vaření nechce používat např. mixér a jiné technické vymoženosti usnadňující vaření a pečení, takže např. těsto hněte raději vařečkou nebo ručně:)
Helena|Ja to zazila - v takovem velkem pracim bubnu jsem musela denne prat plinky, do male garsonky se nam totiz nevesla ni ta nejmensi pracka. Nejhorsi bylo machani a zdimani. Pak se to veselo do spolecne susarny. To byly doby. Ale zvladli jsme to vsechno, urcite proto, ze jsme nedrzeli ty chytry mobily neustale v ruce, museli jsme holt tvrde pracovat, zatimco dnesni mladi s prominutim "cumi" do tech "chytrych" masinek, dost ale pochybuju, ze je delaji chytrejsi. Tim nechci nikoho urazet, jenom si proste clovek vsima, ze v dnesni dobe jakoby ty mobily byli k lidem uz prirostly.
Gábina Černá |Všechny zdravím. S tím chlebem u dětí z dětských domovů je to pravda.Méla jsem spolupracovníci která vyrůstala DD a tohle nám říkala
Zdravím Gábina
Michal Sedlák z Myšlína|Kdepak děti, natož vnoučata. Ale moji tehdejší žáci jsou těmi, o kom můžu psát. Mám poznatek ze své krátké pedagogické praxe: jednomu staršímu žákovi činilo potíže odečíst čas z ručičkových hodin. Jó, mít tak čas na háku, jako ty, můj žáku...
Bohumír, -- Popelka a co Vy?| Zdravím přátelé, už jen že v každé domácnosti se něco chovalo, pěstovalo. Když si vzpomenu že už v 5té třídě, jsem vyhazoval hnůj od králíků, slepic a hus, tak vnoučata se ptají a proč jsi to dělal dědo? V 8smé třídě jsem už šlapal zelí, abych až se ožením , si to mohl dělat pro rodinu. V každém baráku byla kůlna, kde visel poříz, svěrky, když se zlomila sekyra jako topůrko, nebyl kumšt to spravit, všechno se odkoukalo od starých. A prádlo se chodilo máchat na potok, bez odmlouvání. Ještě jednou zdravím.
Sváťa z Brna|Dobrý večer Vám pane Borku i všem linkařům.Krásné téma, jež nám připomíná mládí.To jsem prožíval v Kácově , blízko řeky Sázavy u babičky.Dobře si pamatuji na koupání se v dřevěných neckách , nebo pod pumpou.Ale i praní na valše, máchání prádla v Sázavě a posléze jeho rozprostření doma na trávu.Prostěradla se kropila a prádlo dostávalo krásnou vůni.Ale i jiné věci připomínají mládí.Gramofonové desky byly ze šelaku , přehrávaly se rychlostí 78.ot/min.Přenoska byla opatřena ocelovou jehlou a ta sloužila pouze na 1 gramodesku.Radia mohla přijímat jen dlouhé , střední a krátké vly a potřebovala anténu.A co takové lodičky z kůry , vlaštovky z papíru, kiličky.Měli jsme pistole na kapslíky a každý kluk míval nůž a baterku. Tak a je to.dobrý , nebo ne ? Váš Sváťa
