Jana|Zdravím všechny linkaře. Co je poklad? Jak jde život, člověk to slovo vnímá jinak. Dítě vnímá jako poklad hroudu zlata, kterou najde a pak zpeněží, spíše myslí na něco hmotného, protože to nehmotné (a vzácnější) si zatím neuvědomuje. Pak najde první lásku, ale většinou ta nevydrží a já jsem za "poklad" považovala to, když jsem se někam dále dostala, protože s rodiči jsme téměř vůbec necestovali. A jestli vůbec, bylo to ke strýci, kde jsem ten pobyt fakt jako poklad neviděla. Jak šel život, tak jsem jako poklad vnímala čas. Uvědomovala jsem si, jak se blíží odchod mých nejdražších. Nejdříve to byla babička a ona si to uměla načasovat. Měla jsem odjet na studijní pobyt do ciziny na celý semestr a už se zdálo, že nestihnu to rozloučení, ale život to zařídil. Největším pokladem byli moji rodiče, to je snad přirozené a kéž by to tak bylo. Vzácné knihy ani zlaté "cihly" nemám a nechci je. Věci, jako starožitnosti po rodičích a tetách, jsem dala do našeho muzea, takový ten památeční porcelán, bábinčiny kostelní kabelky a taky spousty hraček. Proč ne, nechci mít z bytu muzeum a pak to má skončit v popelnici? Takže ne kilo zlata, ale dobré mezilidské vztahy, rodina a přátelé to je ten poklad. Ale k tomu člověk nějak dozraje. Přeji všem posluchačům NL, aby dokázali ty poklady odlišit od falešnosti, která se také obratně dokáže nabalit. Jana
Dana|Dobrý večer všem. Pro mne jsou poklady to, co mi zbylo po mých prarodičích, protože to jsou věci, které se už nevyrábí a mám je kolem sebe pořád na očích - kořenky na kávu, rýži, mouku, sůl a cukr, kávomlýnek starý sto let, co na něm stařenka mlela kávu a pořád ještě tou kávou voní. Pak mám po nich bílé keramické popelníky, co měli na stolech v hospodě, kterou vlastnili, když byli mladí, zástěrku, v které tam stařenka obsluhovala a pak ještě takové zvláštní poháry na čaj. Byli to moc hodní lidé a velmi ráda na ně vzpomínám, protože to bylo moje dětství, které si takto trošku pro sebe udržuju.
Maruška,sev.Čechy|Hezký večer Vám i posluchačům.Jsem ročník čtyřicet a moje rodiče neměli žádné cenné věci,přesto jsou stále pro mne velký poklad,rovněž manžel,děti i vnoučata.Mám je moc ráda.
Teď už žiji sedum let sama,musím se snažit být soběstačná a k tomu potřebuji,poklad největší a to je zdraví.A nějaké drahé starožitnosti,množství peněz Vám tento životní poklad nezajistí.Když je člověk zdráv a má kolem sebe Ti,co ho mají rádi a on je - cítí se šťastný a má i tolik potřebný klid na duši.Přeji tento poklad všem.Prosím o pozdrav Janičce,p.Františkovi,Milence a
Aničce.Děkuji.
Dobromila Atalovičová|ZDRAVIM VSECHNY NA PRIJMU MOJIM POKLADEM JE PRO MNE MOJE RODINA PRIBUZNI POMAHAJI V MOJEM ZIVOTE V NEMOCI A SAMOTE MICHAL BOHUZEL MANZEL ODLETEL DO NEBE POKLAD VZACNY JSOU I DOBRI KAMARADI KTERI NESKLAMOU VSEM VSE DOBRE ZDRAVI A POHODU ZDAR A SILU DOBROMILA
Helena |Největší poklad je rodina, když máte 2 syny slušně vychované, kteří mají účtu,nefetuji, nehrají a poctivpoctive pracují
Jana Jirkov|Hezký večer p. Lucinko a posluchači! Co se mně vybaví při slově poklad? Že tím nejcennějším pokladem je zdraví, protože to jak není, tak je ten život pak těžší. Dalším takovým vzácným pokladem je pro mě láska, která se jako správný poklad hledá dosti složitě a velkým pokladem je také dobré rodinné zázemí a v neposlední řadě je skutečným pokladem také přátelství a tímto bych chtěla pozdravit všechny sovičky NL se kterými se pozdravujeme a všechny posluchače.
frantisek svaricek|DOBRÝ VEČÉR P.REDAKTORKO A POSL.N.L. TAKOVÝ NÉJVĚTŠÍ POKLAD PRO MĚ JE MOJE MANŽÉLKA,TU NENAHRÁDÍ ŽÁDNÉ MNOŽSTVÍ ZLATÉHO POKLADU,NO A NYNÍ JE TO UŽ I STAROŽITNOST,ALE STÁLE KRÁSNÁ STAROŽITNOST,KTERÉ SI NÉJVÍC VÁŽÍM,PROTO ŽE SE O NÁS STÁLE DOBŘE STARÁ AJI V TOM VĚKU.JÁ JSEM SE STARÁL JEN O FINANCE ,ALE NA JEJICH BEDRECH TOHO LEŽELO MNOHEM VÍC.PROTO ZDRAVIM VŠECHNY,JANIČKY,MARUŠKY,MILENKU,HANIČKU,P.HLOBILOVU A VŠECHNY OSTATNI ŽE TO JSOU VŠECHNY TAKOVY ZLATY POKLADY PRO SVÉ RODINY.ZDRAVI FRANTIŠEK ZE ŽIDLOCHOVIC.
Bohumír- dnešní téma mě pozvedne| Mým pokladem je pro mě na 1místě rodina. Na 2místě zdraví nás všech v rodině a blízkých přátel. Smyslem slova poklad , si vykládám způsobem - pro koho žiji a o co usiluji. Nadarmo se neříká, že štěstí přeje připraveným! Moje celoživotní zájmy, jsou též skladem vzácných věcí jež s postupujícím časem získávají na hodnotě. Mít zlatou cihličku , o tu bych se bál v dnešní době. Po nás zůstane spousta hezkých a hodnotných věcí. Jak se vypořádají naši pozůstalí, po nás s tím, ví jen Pán Bůh. Zdravím vás přátelé z NL.
YVETA|Dobrý večer, paní Lucie a Nespavci. Znáte to, my důchodci máme spousty nepotřebných věcí zralých na kontejner, ale nedokážeme se s nimi rozloučit. Teď jsem byla okolnostmi donucena likvidovat domácnost po rodičích a babičce. Kdo něčím takovým prošel, dá mi jistě za pravdu, že to je činnost, která drásá srdce. Každičká maličkost mi něco připomínala. Dnešní mladí jsou hned se vším hotoví – staré nefunkční krámy – vyhodit. Oni nevidí, s jakou pečlivostí a láskou byly vyrobeny, jak se o ně naši stařečkové starali, jak je opečovávali. Já bych nejraději všechno odstěhovala k sobě, ale KAM? A tak si něco vzali příbuzní a známí, a něco jsem s těžkým srdcem vyhodila. Bylo ale pár věcí, které jsem neměla kam dát, ale vyhodit? To jsem nedokázala. Dovedete si představit čističku peří, kterou dostala babička po své mamince? Nebo vyhoďte postel, o které víte, že se v ní narodil v roce 1893 váš dědeček, prababiččinu žehličku s odnímatelným držadlem atd. Napadlo mne nabídnout to skanzenu. K mé veliké radosti si všechny ty poklady rádi vzali. A tak mám pocit, že se podařilo jim vdechnout nový život a můžu se za nimi kdykoliv podívat. Možná potěší i někoho jiného, anebo mu alespoň připomenou jeho dětství. Hezké vzpomínání a krásnou dobrou noc.
Milena z Poděbrad|Zdravím všechny posluchače NL.Děkuji za pozdravy Marušce ze severních Čech,Janičce z Jirkova a zdravím je také. A zdravím taky gentlemana Františka do Židlichovic.Mými poklady jsou moji potomci: dcera,2 vnuci a 1 pravnučka.Kromě nich pak korespodence s mými rodiči a dětmi a jejich fotografie.Přeji všem hodně zdraví a spokojenosti.Děkuji.
Heda|Nic nepředčí poklady,které nám skýtají vztahy.
Když jsem byla mladá,každý večer v pokoji jsem sledovala moje spící děti a vždy znovu děkovala za moje nejvzácnější poklady.Po létech,až mají svoje rodiny,jsou mými poklady pořád. Ale k nim je velikánským pokladem ten,se kterým si můžeme den co den
vypovídat svoje obavy i radosti. Nad lásku většího pokladu není.
Každému ji ze srdce přeji!
