Váš počítač umí zachraňovat životy. Stačí rozjet mapování

20. listopad 2018

Každý nemá možnost vyrazit pomáhat na druhý konec světa. Ruku k dílu ale může přiložit i od stolu – vytvořením mapy. Ani dnes totiž nejsou všechny oblasti na světě zmapované. Týmy Lékařů bez hranic a dalších humanitárních organizací se kolikrát nemají podle čeho orientovat.

Projekt Missing Maps hledá dobrovolníky, kteří po celém světě vytvářejí podle satelitních snímků mapy krizemi ohrožených míst. Tím můžou významně přispět k práci, která zachraňuje lidské životy. „Někdo z mých kolegů v terénu zjistí, že by potřeboval zakreslit mapu, požadavek předá organizátorům. My to pak přes internetovou aplikaci rozdělíme na menší části v podobě čtverečků, které představují úkoly pro mapathon,“ říká Jan Böhm z Lékařů bez hranic.

Papírová mapa je často jediné, co mají týmy Lékařů bez hranic v terénu k dispozici. Tuto ručně kreslenou mapu používali v listopadu 2015 při plánování očkovací kampaně na severu Nigérie.

Mapathon je takový mapovací maraton. „Jde o akci, na které se sejdou lidé, aby překreslovali satelitní snímky pro humanitární organizace, což má pro nás obrovskou hodnotu. Na komerčních mapách občas nenajdete nic, ale my v terénu vidíme, že tam často žijí desetitisíce lidí. Když nemáme mapy, nemůžeme jim pomoci. Existuje OpenStreetMap, kterou může upravovat každý.“

Naučíte se to rychle

Iniciativa Missing Maps vznikla před čtyřmi lety a třeba za dobu existence v Česku se podle Böhma povedlo zmapovat něco přes 400 000 budov a asi 13 000 kilometrů cest. „Zdá se, že mapování Čechy opravdu chytlo. Vznikla jedna z největších a nejaktivnějších mapovacích dobrovolnických skupin na celém světě. Uskutečnili jsme 70 mapathonů po celé republice. V mnoha městech se konají pravidelně.“

Geoinformatik Lékařů bez hranic Jean-Guy Audeoud stojí u map, které vytvořili dobrovolníci v projektu Missing maps

Nově se přidají i Pardubice. „Stačí počítač s internetovým prohlížečem a myš. Jednou jsme na mapathonu měli paní v důchodovém věku, která se neuměla ani zaregistrovat. Rychle se to ale naučila tak, že mapovala i doma. Pak jsem se díval na jih Súdánu a ona tam zmapovala nejvíc z celého světa. Měla čas a navíc byla motivovaná.“

Jak říká Jan Böhm, každý zakreslený objekt kontroluje zkušenější dobrovolník, takzvaný validátor, který hlídá evidentní chyby. „Pak máme taky pracovníky v terénu. Ti ověřují, přidávají místopisné názvy, zdroje pitné vody a podobně.“

Praktické využití: očkovací kampaně

Očkování je dobrým příkladem užitečnosti mapování v praxi. „Když dojde k výskytu nakažlivé nemoci, potřebujete v krátké době zasáhnout obrovské množství lidí. Musíte si být jistí, že jste proočkovali určitou část populace. Navíc je potřeba očkovací látky překládat z větších mobilních lednic do menších, čemuž říkáme chladový řetězec. Nesmí vám uniknout vesnice, kterou jste na mapě neviděli.“

Kdekoliv to jde, ověřují a doplňují mapy kreslené na dálku také spolupracovníci na místě. Zde pracuje s mapou skupina studentů z univerzity v Lubumbashi v Demokratické republice Kongo

Lékaři bez hranic v Česku nepřijímají žádné peníze ze státního rozpočtu. Jejich práce stojí na privátních dárcích. Taky proto pořádají Dárcovské úterý, které letos připadá na 27. listopadu jako mezinárodní svátek dárcovství a den dobrých skutků.

autor: Jakub Malý
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.