Zvládnete se orientovat ve volné přírodě i bez mobilu a mapy?
Správný turista nespoléhá jen na moderní technologie a všímá si přírodních úkazů a jevů, které mu mohou napovědět, jakým směrem se vydat. Cestu na správnou světovou stranu ukáží rostliny, zvířata i slunce.
Ráno je slunce přibližně na východě, v poledne ho vidíme na jihu a večer přibližně na západě. Jednoduchou pomůckou je i náš vlastní stín. Když si v pravé poledne stoupneme zády ke slunci, náš stín směřuje na sever. Když třeba projíždíme kolem slunečnicového pole, tak aniž by slunce pražilo a svítilo naplno, vždy jsou k němu tyto květiny nakloněné. Světové strany můžeme rozeznávat i ze stromů, ať už stojících, nebo pokácených.
Smrk jako vlajka?
Není to ale tak jednoduché. U stromů záleží na tom, jestli stojí osamoceně, nebo v porostu v lese. Většinou jsou větve hustší na jižní straně.
„V Krkonoších na hřebenech většinou bývá bezlesí. Jen na některých místech rostou zakrslé smrčky, jejichž větve se ohýbají ve směru větru. Ne vždy je to tedy na jih. Takovým smrčkům říkáme vlajkové formy,“ směje se mluvčí správy KRNAP Radek Drahný. Jen pro zajímavost, speciálně v Krkonoších fouká ze severozápadu. Znamená to, že větve jsou vyprofilovány na jihovýchod.
Lišejníková nápověda funguje, ale pozor!
Kde bezpečně poznáme sever, nám ukáží lišejníky. „U nás v KRNAPU jich je poměrně dost a řada z nich je i vzácných. Jsou indikátory čistého životního prostředí,“ pochvaluje si Radek Drahný.
Spousta skautských a trampských příruček píše, že tyto řasy a houby rostou na stromech zásadně na severní straně. Ale v Krkonoších je to trochu složitější. Severozápadní větry přinášejí vlhkost, tedy lišejníky se mohou objevit i na severozápadu.
Mraveniště slouží i jako inkubátor
Všímejte si i mravenčího obydlí. Mravenci budují svá hnízda na jih od nejbližšího pařezu nebo stromu. Pokud stojí samostatně, jižní strana je na rozdíl od severní velmi pozvolná. „Často můžeme vidět, jak na prosluněnou a dokonale vyhřátou jižní stěnu tento inteligentní hmyz vynáší kukly, aby je nahřál. Po nahřátí je zase uklidí.
Orientace podle (nejen) přírodních úkazů
- letokruhy na pařezech stromů stojících osaměle jsou na jižní straně širší nežli na straně severní
- kůra bříz je na jižní straně světlejší a pružnější než na straně severní
- kmeny borovic jsou obyčejně pokryté borkou, která se na severní straně kmenu vytváří dříve a sahá do větší výšky
- jahody a jiné plodiny se na jižní straně zbarvují dříve
- katolické kostely jsou obvykle stavěny tak, že oltářní část směřuje na východ
- vinice jsou zakládány na jižních svazích
- stabilizační kameny trigonometrických bodů jsou letopočtem nasměrované k jihu
- otvory pro včely ve včelínech jsou obrácené k jihu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka


Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka