Ve Velkých Losinách najdete dva zámky v jednom. A také připomenutí čarodějnických procesů
Zámkem ve Velkých Losinách nás provedla kastelánka Aneta Surmová
Zámek, lázně i ruční papírnu založil ve Velkých Losinách v Olomouckém kraji šlechtický rod Žerotínů. Všechny tři jmenované instituce jsou dodnes funkční a přístupné pro veřejnost, což dělá spolu s krásnou okolní přírodou Jeseníků z Velkých Losin jedinečné turistické lákadlo.
Atmosféra tu ovšem nebývala vždy poklidná. Známé jsou potlačené rebelie poddaných proti vrchnosti, perzekuce pro Žerotíny za luteránskou víru v době pobělohorské i čarodějnické procesy, které připomíná i jedna ze zámeckých místností. Ty v Losinách probíhaly v druhé polovině 17. století za dob hraběnky Gallové, která byla poručnicí svých synovců, tehdejších nezletilých dědiců panství. S příchodem jejich dospělosti byly čarodějnické procesy s desítkami mučených a popravených ukončeny a atmosféra zdejšího panství se změnila.
Zámek byl vystavěn z gotické tvrze Janem Starším ze Žerotína roku 1589. Dnes ho tvoří dvě odlišné části. Dominantní je pozdně renesanční stavba, takzvaný Vysoký zámek. Trojkřídlá budova se třemi patry arkád, ze kterých návštěvníky pozorují umělé hlavy jelenů s pravým parožím. Stavbu s vysokými mansardami a šindelovou střechou doplňuje vysoká štíhlá osmiboká věž.
V interiérech si návštěvníci prohlédnou velké renesanční sály se spoustou původního vybavení. Kromě obrazů zámeckých pánů například historickou mapu losinského panství, zdobený historický kredenc, kožené tapety, tkané tapisérie, zrenovované podlahy a trojrozměrně tvarované kazetové stropy. Výmalba barokně upravené kaple je od známého olomouckého malíře Jana Kryštofa Handkeho.
Barokní část zámku
Když panství v roce 1686 převzal Jan Jáchym ze Žerotína spojený s vídeňským dvorem, došlo k rozkvětu celého zámku a byla dokončena stavba jeho barokní části. Říká se jí Nízký zámek. Nachází se naproti vyšší renesanční stavbě. Má rovněž tři patra s arkádami, které v přízemí tvoří podloubí, v prvním patře jsou oblouky prosklené.
V 18. století byla vybudována také barokní zahrada, později Liechtensteiny přestavěná na přírodně-krajinářský park. Z barokní doby se dochovaly sochy trpaslíků vystavené na zámeckém nádvoří.
Pohodlný život Liechtensteinů
Nízký barokní zámek je mnohem prosluněnější a z oken nabízí výhledy do parku. Křídlo je díky fasádě nazýváno empírové. Vnitřní expozice představují rokoko i biedermeier a ukazují už pohodlný a kulturní život Liechtensteinů. Dochoval se zde původní nábytek i výmalba a obložení stěn. Součástí prohlídky je kromě salonů a apartmánů také kuchyně z 20. let 20. století. K vidění je tu i recept na sušenky, které si tu zřejmě děti zámeckých pánů pekly.
„Toto je část, která je takzvaně re-instalovaná. Chtěli jsme tady představit právě ty poslední majitele, Liechtensteiny, protože jsme o nich do roku 2015 mluvili jenom všeobecně. Prezentujeme tu manželský pár Aloise s Alžbětou Amálií. Alžběta Amálie Habsburská byla neteř Františka Josefa a nevlastní sestra Františka Ferdinanda d’Este,“ přibližuje kastelánka Aneta Surmová.
Již za Liechtensteinů byly některé prostory zámku zpřístupněny veřejnosti. V roce 1945 přešla památka na základě Benešových dekretů do majetku státu.
Návštěvníci mají možnost navštívit ve velkolosinském zámku dva prohlídkové okruhy, jeden ve vysokém renesančním a druhý v nízkém barokním zámku. Zámecký park je volně přístupný.
-
-
Krmítko
Nejposlouchanější
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
