Veliny. Obec s několika prvenstvími
„Veliny, ve světě jsou jediný“, stojí na hrníčku, který jsem jako poděkování za natočení Východočeských výletů dostal právě v této malé obci na Holicku. Veliny leží podél silnice z Holic do Borohrádku, vlastně přesně mezi oběma zmíněnými městy. Pokud do Velin pojedete na kole, musíte nejprve po silnici, ale jakmile za Holicemi vystoupáte na kopeček, místními označovaný jako „smrťák Veliňák“, můžete najet na pohodlnou cyklostezku, která vás mimo silniční ruch bezpečně dovede až do Borohrádku.
První písemná zmínka o Velinách pochází z roku 1366 a je uveřejněna na listině, která se nachází v archivu ve Vatikánu. Veliny, v nichž dnes žijí necelé čtyři stovky obyvatel, mají i svého slavného rodáka Ivo Zvaru, který objevil jeden z prvků Mendělejevovy soustavy. Navíc drží Veliny hned několik prvenství.
Kostel je jediný a zvon je nejstarší
Dominantou Velin je bezpochyby kostelík svatého Mikuláše. Barokní dřevěná svatyně pochází z roku 1752, je roubená, jednolodní a pokrytá šindelovou střechou. Společně s dřevěnou zvonicí a roubenou márnicí jde o unikátní ukázku barokního lidového stavitelství. Jedná se dokonce o jediný původní dřevěný kostel v Pardubickém kraji.
Jeho vybavení je novorenesanční a pochází z počátku 20. století. Kostelík patří obci a po dohodě na obecním úřadě je možné jej navštívit, dokonce i formou komentované prohlídky. V malé márnici vedle kostela je uschována „josefinská“ rakev. Pochází z 80. let 18. století, z doby vlády císaře Josefa II.. Rakev má otevírací dno a používala se při epidemiích a hromadnějších úmrtích. Ve zvonici visí dva zvony. Menší z roku 1468 je nejstarším zvonem v kraji.
Skonal či neskonal ve Velinách Soběslav I.?
Cestou z Holic do Velin se na vrcholku kopce nachází v lesíku po pravé straně silnice pozůstatky hradiště. Zalesněné návrší lidé říkají Na Hradcích a dodnes viditelné zbytky kruhových valů a hlubokých příkopů na zalesněném návrší dokazují, že zde kdysi stával hrad. Pověsti o něm hovoří jako o Velkém Hradci, ale malá rozloha ukazuje spíše na pouhou tvrz. Hodnověrné prameny toto jméno neuvádějí a zmínky nejsou ani o případných majitelích.
Je tu však kronika Kanovníka vyšehradského se zprávou o hradu Hostín Hradec a knížecím dvorci Chvojno, kde počátkem roku 1140 zemřel český přemyslovský kníže Soběslav I., slavný vítěz nad německým králem Lotharem III. v bitvě u Chlumce z února 1126. Protože nedaleko našeho návrší leží obec Vysoké Chvojno, nabízí se otázka, zda je Hostín Hradec totožný s pozůstatky Na Hradcích.
Odborníci se nemohou shodnout a odpověď na otázku, kde vlastně slavný kníže skonal, již asi navždy zůstane v říši nepoznaného. Ať tak či onak, návrší Na Hradcích může být cílem příjemného výletu a poskytne nejen závan dávné historie, ale i malebný výhled na Holicko.
První spojnice mezi kraji
Po jediném původním dřevěném kostele a nejstarším zvonu v kraji můžeme Velinám připsat i další prvenství. Právě z Velin do Borohrádku totiž vede od roku 2008 historicky první cyklostezka spojující Pardubický a Královéhradecký kraj. Je dlouhá 4,5 km, široká 3 m a umožňuje kromě jízdy na kole i inline bruslení. Cestou si můžete odpočinout například na odpočívadle u železniční trati Veliny – hlavní nádraží.
Praktické informace:
Obec Veliny – www.veliny.cz
Kostel sv. Mikuláše – GPS: 50.0714600N, 16.0532800E
Lokalita Na Hradcích – GPS: 50.0665039N, 16.0340031E
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
