České Libchavy jsou starodávné místo plné legend
V dávných dobách vedly Českými Libchavami dokonce dvě obchodní stezky. Na místě dnešního kostela se prý zastavil svatý Metoděj, biskup Vojtěch sloužil mši a z tvrze na kopci vedla lanovka.
České Libchavy na Orlickoústecku jsou tajemným místem s překrásnou přírodou a zajímavou historií, kterou v obci připomíná řada míst. Například tam, kde teď vede silnice I/14, byla prý tzv. pašerácká stezka mezi Čechami a Moravou. Využívali ji ti, kteří se chtěli vyhnout placení mýta.
A bývala tam prý ještě další středověká stezka. Táhla se údolím na druhé straně za kostelem. Spojovala hrad v Litomyšli se slavníkovským sídlem v Kladsku, dnešním Polsku.
Kostel a hrad
Připomínkou obou cest se může zdát balvan na rozcestí u kostela s vyraženým nápisem starobylým písmem. Jedná se o novodobou památku, stojí však na legendami opředeném místě. Prý tady v minulosti sloužil mši biskup Vojtěch a po něm tu pak ještě stovky let zůstávala kaplička se svatým obrázkem.
A o prostoru dnešního kostela sv. Víta zase pověst praví, že by tu mohl zastavit už svatý Metoděj. Kostel pochází z roku 1360 a jeho dnešní podoba je barokní přestavbou. Je ale pravděpodobné, že tu ještě dříve býval kostel dřevěný.
Další významné místo v Českých Libchavách je zalesněný kopec hned za kostelem. Tam stávala tvrz. Dnes se tomuto místu říká Skalka a připomínkou jeho slávy je pískovcová socha rytíře Mikeše z Českých Libchav. Ten skutečně v polovině 15. století na tvrzi žil a šlo o důležitou historickou postavu. Zúčastnil se například Čáslavského sněmu v roce 1421.
A i k tomuto místu se váže několik pověstí. Například ta, že když už sídlo pomalu chátralo, bydlely tam dvě urozené sestry. Aby do kostela nemusely přes údolí, nechaly natáhnout z jednoho kopce na druhý lanovku s koženým sedátkem.
České a německé Libchavy
První písemná zmínka o obcích se většinou týká kostela. O Českých Libchavách se ale poprvé píše v závěti. Tu sepsal tehdejší majitel panství Kojata Hrabišic v roce 1227 a dnešní obec tam odkazuje členu své družiny jménem Nakaša. Tehdy šlo ale jen o Libchavy, dlouho nebylo nutné dávat k Libchavám přídomek České. To teprve tehdy, když se měly odlišit od vedlejších Libchav, kde žilo německé obyvatelstvo. Mezi oběma obcemi vedla za 2. světové války hranice Sudet.
Dobu 2. světové války připomínají v obci taky kameny zmizelých. Jde o vzpomínku na rodinu majitele koloniálu Arthura Elbogena, kteří jako židé skončili v koncentračních táborech. Koloniál je v obci dodnes a po původním majiteli tam zůstaly například i iniciály na mříži dveří.
Historii obce pak provází naučná stezka. Vede půvabnými přírodními zákoutími, například u rybníka. Ostatně celé okolí Českých Libchav stojí za návštěvu. Obec leží v opravdu malebné krajině Orlických hor a je obklopená ze všech stran zalesněnými kopci. Na jednom z nich je rozvodí Tiché a Divoké Orlice.
Související
-
Přes hrady ke Kozí stezce. Znáte legendární místa Orlickoústecka?
Hrady Žampach a Lanšperk měl kdysi spojit most. Velkolepé dílo ale překazilo jediné zakokrhání. I tak ale v obci Žampach alespoň pár čertovských kamenů zůstalo.
-
Poslední ponocný v Jehnědí chodil s trumpetkou
Poslednímu ponocnému Františkovi Pavlíčkovi postavili v rodné obci pomník už v roce 1938. Na písmáka Malého Frantu ale vzpomínají dodnes.
-
Na hradu Žampach se skrývali lupiči i penězokazci
Z žampašského hradu dnes zbyly jen trosky na vrcholu kopce nad vesničkou na Orlickoústecku. V podhradí ale najdeme zámek s arboretem a zámeckým parkem.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.