Velká radioporadna: Superdávka zvýhodní pracující a zranitelné osoby, majetkový test současné příjemce většinou neohrozí
Parlament projednává návrh na změnu sociálních dávek, který by měl upravit proces žádání i celý systém. Kdo a kolik nově dostane místo současného přídavku na děti nebo příspěvku na bydlení? Kolik může mít člověk na účtu a co může vlastnit, aby na novou super dávku neztratil nárok? A změnil se nějak systém dotací na zateplení nebo výměny dveří a oken? Vyplatí se teď fixovat si cenu plynu a elektřiny? Na dotazy posluchačů odpovídají hosté Velké radioporadny.
- Iva Merhautová – vrchní ředitelka Sekce sociálního pojištění a nepojistných dávek Ministerstva práce a sociálních věcí
- Petr Valdman – ředitel Státního fondu životního prostředí
- Tomáš Horyna – předseda výkonné rady Asociace nezávislých dodavatelů energií
Tématy radioporadny jsou dotace Státního fondu životního prostředí, ceny energií a smlouvy s dodavateli energií a reforma sociálních dávek. Tu začala poslanecká sněmovna projednávat na konci října a měla by sjednotit čtyři současné dávky, konkrétně příspěvek a doplatek na bydlení, příspěvek na živobytí a přídavek na dítě. Takzvaná superdávka neboli dávka státní sociální pomoci bude podmíněná také majetkovým testem žadatelů, pokud budou mít moc peněz nebo nemovitostí, ztratí na ni nárok.
Nová superdávka
Hlavním cílem nové dávky podle Ivy Merhautové z Ministerstva práce a sociálních věcí není ušetřit, ale spíše usnadnit podávání žádostí. „Dnes musí lidé žádat čtyřikrát. Čtyřikrát podstupovat řízení a mnohdy ani třeba nežádají o to, o co by mohli, protože netuší, že by jim ještě mohla příslušet jiná dávka,“ vysvětluje. Všechny čtyři nahrazené dávky podle ní mají společné to, že je čerpají hlavně lidé s nízkými příjmy, a ti teď podle ní budou moct žádat jen jednou.
Důležité podle expertky je, že dávka by měla lidi ocenit za to, že pracují. „Je předpoklad, že dávka může být i vyšší, protože se bude započítávat pracovní bonus. Pokud bude rodina fungovat, děti budou řádně chodit do školy a rodiče pracovat, tak to přesně chceme zvýhodnit,“ popisuje. To se ale netýká takzvané skupiny zranitelných osob, tedy některých seniorů a invalidních důchodců nebo matek samoživitelek s malými dětmi. Ti dosáhnou na vyšší dávku automaticky.
Majetkový test
Merhautová radí posluchačům i s novým majetkovým testem. „Majetkový test už je, existuje u hmotné nouze. Teď se rozšiřuje i na původní dávky státní sociální podpory. Důvod je takový, že dnes vidíme, že třeba na příspěvek na bydlení dosáhnou lidi nejen s vyššími příjmy, ale nesledujeme, co vlastní. Jestli nemají třeba pět bytů. Posuzujeme jen jeden byt a jeden jeho příjem a náklady v jednom bytě. Takže chceme, aby pomoc byla zacílena opravdu na lidi s nejnižšími příjmy.“
Samotný test podle ní obsahuje tři okruhy. První z nich jsou úspory na bankovních účtech, kde se pohybují od 200 tisíc do 400 tisíc podle počtu členů v domácnosti. Druhý je vlastnictví nemovitostí, kde se tolerují dvě nemovitosti, druhá po dobu maximálně tří let. Třetí oblast je potom vlastnictví automobilů, kde je hranicí jeden automobil na jednu dospělou osobu. Merhautová ale žadatele uklidňuje: „Když se podíváme na všechny příjemce dávek, kterých je asi 400 tisíc, tak vidíme, že by majetkový test vyřadil asi čtyři procenta žadatelů.“
Renovační dotace
Druhým tématem Velké radioporadny byly dotace Státního fondu životního prostředí. Klíčovou novinkou je, že skončily kotlíkové dotace, které se dlouho věnovaly výměnám neekologických kotlů. „Ale dobrá zpráva je, že podpora ze strany státu neskončila. I na tyto kotle pokračuje pod programem Nová zelená úsporám,“ vysvětluje Petr Valdman, ředitel Státního fondu životního prostředí.
Následně popisuje tři hlavní programy, které fond nabízí. „Nová zelená úsporám je zaměřená na zateplení standardních rodinných domů. Dotace se vyplácí ex post a je to program otevřený všem. Kromě zateplení mohou domácnosti čerpat prostředky i na instalaci fotovoltaických systémů, zdrojů vytápění, zastínění a podobně.“
„Jeho bratříček je program Nová zelená úsporám Light, který se zaměřuje na seniory a domácnosti, které pobírají přídavek na dítě, příspěvek na bydlení, případně jsou tvořeny invalidy třetího stupně. Je výhodný v tom, že poskytuje plnou asistenci poradců. A druhé velké plus tohoto programu je, že dotace ve výši až 250 tisíc na zateplení, případně až 150 tisíc na výměnu nevyhovujícího kotle je poskytována zálohově dopředu,“ pokračuje.
„Třetí kategorie, kterou bych zmínil, je zaměřena spíše na mladší domácnosti, a to je program Oprav dům po babičce. Ten má obdobné parametry jako standardní program Nová zelená úsporám, ale jeho výhodou je, že poskytujeme prostředky zálohově a nabízíme k dotaci ještě zvýhodněný úvěr,“ uzavírá výčet.
Zájemcům o dotace doporučujme, aby s žádostmi nečekali. „Pokud chcete něco udělat s cenami energií, to znamená pomoci si sami, zvažte využití programů. Nebojte se zeptat, ať už pracovníků Státního fondu životního prostředí nebo našich energetických specialistů sdružených v EKIS a Místních akčních skupin. Pomohou, poradí vám a nebojte se žádat o dotaci.“
Jak na ceny energií?
Třetím tématem byly ceny energií. „Fixace teď není úplně od věci. Její optimální délka je myslím mezi jedním a dvěma roky,“ radí posluchačům předseda Výkonné rady Asociace nezávislých dodavatelů energií Tomáš Horyna.
Novou smlouvu si podle něj mají lidé začít zařizovat včas a zajímat se o to, jaké ceny nabízí jak stávající dodavatel, tak konkurence. Porovnání cen je ale podle Horyny složitější. „Nabídky, které nejsou veřejné, většinou zjistíte vyjednáváním se stávajícím dodavatelem a případně energetickým poradcem. Pokud někdo říká, že opakovaně snižuje cenu, může to být taky proto, že ani po několikerém snížení není cena stále výhodná,“ připojuje varování.
Poslechněte si celý speciál regionálních stanic Českého rozhlasu, kam posluchači volali s konkrétními případy. Velkou radioporadnou provázel Tomáš Pancíř.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.