Vodárenská věž ve Vysokém Mýtě
Vodárenská věž ve Vysokém Mýtě je dnes opuštěná a veřejnosti nepřístupná. Přesto má za sebou poměrně pestrou minulost, protože lidem sloužila v různých podobách hned po několik set let.
Věž vznikla už ve 14. století, jako součást středověkého opevnění města v severozápadní části hradeb. Dodnes má podobu mohutné dvoupatrové stavby. Je vyzděná z lomové opuky a směrem nahoru se zužuje.
Do věže se už od středověku vstupovalo zaklenutým vchodem v přízemí, dodnes se nad ním dochoval štukový reliéf hlavy andílka s křídly. V 17. století byla hned vedle věže v hradbách proražena malá branka, tuto novou fortnu ale užívali jen pěší.
Věž se dočkala nádrže po 400 letech
Slavná éra Vodárenské věže začíná v 18. století. V roce 1768 totiž dochází k její velké stavební úpravě. Do nejvyššího patra (věž byla ještě o patro vyšší než v současnosti) vysokomýtští umisťují velkou nádrž na vodu a celý objekt zpevní kovovými táhly s kleštinami. Od této doby je věž známá také jako Vodárenská bašta.
Voda se do věže čerpala z nedalekého náhonu řeky Loučné, který leží hluboko pod věží na úpatí kopce. Podle zmínek z první poloviny 19 století se voda čerpala pomocí vodního kola, které pak pohánělo pístové čerpadlo. Voda z Vodárenské věže samospádem napájela dvě hlavní městské kašny na vysokomýtském náměstí a také několik stírek v ulicích.
Vodárenskou věž značně poničil požár v roce 1816 a o čtrnáct let později dochází ke snížení věže o jedno patro. V rámci středověkého opevnění Vysokého Mýta je Vodárenská věž chráněnou kulturní památkou.
Nejposlouchanější
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor

Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.





