Vůně růží dodává ženám harmonii. Růžový macerát zvládnete za pár minut

2. červen 2025

Šípkové růže jsou na začátku června v plném květu. Využít se dají nejen šípky, ale i okvětní plátky. „Teď je ideální doba nasbírat si okvětní plátky růží a vytvořit si třeba růžový olej nebo růžovou sladkou pěnu jako zákusek. Ideální jsou plané růže nebo ty, které máte na zahradě ještě po babičce. Jednou z nejléčivějších, nejmagičtějších a nejkrásnějších růží je růže stolistá,“ doporučuje bylinkářka Radka Svatošová.

Výroba macerátu z růží vám zabere pár minut. Okvětní plátky růží sbírejte po ránu, kdy je vůně nejintenzivnější. Pak nechte květy trochu zavadnout, aby tam nebyla voda. Vložte do sklenice se šroubovacím uzávěrem a zalijte kvalitním, za studena lisovaným olejem.

Bylinkářka Radka Svatošová tvrdí, že vůně růží dodává ženám harmonii

Může být slunečnicový, ale luxusní je například mandlový. Plátky růží do sklenice nemačkejte. A dejte pozor, aby byly všechny kvítky důkladně zalité olejem a nevykukovaly. Dejte na okno, aby na to svítilo slunce, které vytáhne vůni, léčivost a barvu. Nezapomeňte každý den protřepat. Po třech až čtyřech týdnech macerát scedíme přes jemný cedník nebo plátýnko a uložíme do lednice. A samozřejmě používáme. V chladu vydrží vůně krásná i po roce,“ dodává bylinkářka.

Omlazuje pokožku, působí i na afty

Olejový macerát působí blahodárně na pokožku celého těla i na konečky vlasů. Má antidepresivní i hojivé účinky. Radka Svatošová doporučuje i na opary. Podle ní je jen velmi málo lidí, kterým růže nevoní. Antidepresivní i hojivý účinek.

Růže stolistá

Věděli jste, že okvětní plátky růží mají v sobě víc vitamínů a minerálů než běžně kupované ovoce? Jak si vyrobit růžovou sladkou pěnu za pár minut? Poslechněte si v záznamu pořadu.  

Spustit audio

Mohlo by vás zajímat

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.