Vydejte se Trstenickou stezkou po stopách dávných obchodních karavan

11. duben 2016

Radioporadna

Legendární Trstenická stezka nabízí nejenom dávná tajemství a bohatou historii. I dnes se můžete vydat po jejích stopách a uvidíte spoustu zajímavé přírody a památek. Na některých místech na trase jsme se zastavili společně s architektem a spisovatelem Vladimírem Rozehnalem.

Trstenická stezka má název po řece Trstenice. Že žádnou takovou řeku neznáte? Ale ano! Je to dnešní Loučná. Trsť ve staročeštině znamená rákosí.

Kudy vedla?

Trstenická stezka je hlavní spojnice Čech a Moravy. Prochází jako páteř Pardubickým krajem. Je to součást evropské dálkové cesty vedoucí z německého Kolína nad Rýnem. Míří do Čech, přechází na Moravu, pokračuje na východ na Ukrajinu a dál do Orientu.

„Dnes má mnoho podob. Kopíruje řeky Labe a Loučná. Nebo ji můžete sledovat po Pernerově železnici," říká Vladimír Rozehnal.

Zastavení na Trstenické stezce

Přestože Kolín neleží v našem kraji, doporučujeme tam naše putovní začít. „Je to tajemné místo, kde se odehrály dvě slavné bitvy – u Lipan a Kolína," vysvětluje Vladimír Rozehnal. V okolí jsou obrovské tůně a komplex Lužního lesa v Čechách.

Pokračovat budeme přes Železné hory, které s e v posledních letech stávají fenoménem díky geoparku. Jeho motto je: „Historií země za dva dny." Ze vzácných kovů se v této oblasti těžilo například stříbro a měď.

„V místě, kde Labe proráží Železné hory je impozantní vstup na území Pardubického kraje. Říká se mu Labská vrata," naráží Vladimír Rozehnal na Chvaletice, kolébku českého železářství.

Přelouč

V jednom z nejstarších měst Pardubického kraje byla křižovatka dálkových cest. Už od konce 15. století tu byl dřevěný most přes Labe. Z Trstenické stezky se tu odbočovala na Hradec Králové a do Opatovického kláštera odkud se pokračovalo do Slezska.

„V Přelouči stojí za vidění jez s hydroelektrárnou na Labi architekta Františka Roitha. Je to technická památka," říká Vladimír Rozehnal.

Čtěte také

Z Přelouče se obchodníci se vzácným zbožím vydávali do Valů. Tam se rozhodovali, jestli to vezmou doprava na Heřmanův Městec a Chrudim nebo přes Pardubice.

Pardubice

Kdo se chce opravdu dotknout minulosti, měl by navštívit geologickou expozici na zámku v Pardubicích. „Dozvíte se například, že v době, kdy se ve starém Egyptě stavěly pyramidy, panoval na zdejším území už také čilý ruch," uvádí Vladimír Rozehnal.

Čtěte také

Město Pardubice v podstatě vznikly v dnešní části nazvané Pardubičky. Našly se tam zbytky středověkého kláštera řádu Kyriaků, podle keramických nálezů jsou datované do 13. století. „Působili tu mniši, kteří se mimo jiné věnovali i špitální činnosti. Na dálkové trase pocestným poskytovali ošetření," vysvětluje Vladimír Rozehnal.

Moravany

Proč je blízko Pardubic obec s takovým názvem? Jedna z teorií mluví o tom, že tu byla posádka moravských vojáků. Co se ale ví určitě je, že se ve zdejší zájezdní hospodě zastavovali formani, putující po Trstenické stezce se svými koňskými nebo volskými potahy a nákladem zboží z Homích Uher a Čech do Německa i dál. „Okolo Moravan je řada obcí, kde kdysi žil tzv. lid popelnicových polí. Byl tu dostatek vody a úrodná půda," dodává Vladimír Rozehnal.

Areál farního kostele Nanebevzetí Panny Marie|foto: Tomáš Kubelka

Vraclav

„Stávalo tu hradiště, kde sídli Vršovci, kteří kontrolovali dálkovou cestu. Z historie víme, že byli na příkaz opilého knížete Svatopluka vyvražděni," vzpomíná na pohnutou minulost místa Vladimír Rozehnal.

Středověké hroby, které zde byly odkryty, jsou datovány do 11. století a na některých kostrách byly rozpoznány stopy po zaražených kůlech do oblasti srdce, pravděpodobně po protiupírských obřadech.

Čtěte také

Po šestikilometrové naučné stezce se z Vraclavi dostaneme do Vysokého Mýta. Trstenická stezka tu křižovala čtvercové náměstí směrem k Litomyšlské bráně.

Prameniště Pekla

Mezi obcemi Cerekvice nad Loučnou a Hrušová se doslova schovávají největší podzemní prameny v Čechách. „Vzrostlé rákosí ukrývá jezírka neznámé hloubky. Probublává tam plyn a z útrob země vychází prameny," popisuje bezedné tůně Vladimír Rozehnal. Archeologové tady také našli kel z mamuta. Což je důkaz, že tu lidé žili i v pravěku. Obchodní karavany putující stezkou se tu zastavovaly, protože tu byla zásoba vody.

Průvodce po Trstenické stezce
Architekt Vladimír Rozehnal nedávno dopsal průvodce nazvaného Tajemství Trstenické stezky. Pokud se mu podaří sehnat peníze na vydání knihy, čeká čtenáře zajímavá publikace. Sleduje slavnou obchodní cestu pěšky, na kolech, autem nebo železnicí. Upozorňuje na zajímavá města, vesnice a přírodní památky, zaměříme se krásy přírody. Nezapomíná ani na historii cesty od Kolína po Olomouc.

Hradiště Hrutov

Na kraji Litomyšle bylo vybudováno hradiště k ochraně Trstenické stezky. Nacházelo se u východního okraje obce Benátky. „Stála tu celní stanice a začínal pohraniční les mezi Čechami a Moravou. Byla to poslední zastávka, kde byla vojenská posádka, a musel se zaplatit poplatek za použití cesty. Pak se už vstupovalo do neobydlených krajin," říká Vladimír Rozehnal.

Svitavy

Naše putování po části Trstenické stezky končí ve Svitavách, kde bývala mohutná křižovatka rozbíhající se do pěti stran. Mířila na Českou Třebovou, Moravskou Třebovou, Poličku, Brno a Olomouc.

Čtěte také

autor: PRO