Vysoké Chvojno 20.12. 2008

Vysoké Chvojno, obec s necelými čtyřmi stovkami obyvatel, leží na návrší v nadmořské výšce 303 m nad mořem na svahu obráceném k jihu. Nedaleko vede hlavní silnice z Hradce Králové do Holic, takže z obce jsou obě města snadno dostupná. Vesnici obklopují ze tří stran rozsáhlé a hluboké lesy. Původně rostly v nižších polohách v okolí černýšové dubohabřiny a ve vyšších nadmořských výškách se na chvojnovském katastru rozprostíraly kyselé bukové bučiny. Zbytky této původní vegetace se dochovaly na chráněných územích v okolí Bělečka a Vysokého Chvojna a tvoří chráněnou přírodní rezervaci Buky. Z přírodní hlediska je velice zajímavým územím přírodní rezervace U parku. Rozkládá se na více jak čtyřech hektarech. Jedná se o zbytek smíšeného listnatého lesa s příměsí smrku na opukové stráni s jižní expozicí a navazuje na park ve Vysokém Chvojně, který založil Alexander Pallavicini. Stáří stromového porostu na této tzv. Prachovské stráni je více než 170 let. Park ve Vysokém Chvojně je přírodním skvostem, který založil markrabě Pallavicini na půdě vykoupené od chvojnovských občanů. Byly zde vysázeny různé cizokrajné stromy a keře. Dodnes se zde z té doby zachovaly nejvzácnější druhy, jako jsou pazerav sbíhavý, smrk strukovitý, jalovce kanadské, jeffreyovy borovice, jeřáb prostřední, jeřáb břek, liliovník a převládající červenolisté buky. Historie obce sahá až do dávného raného středověku. Podle pověsti se na konci devátého století uchýlil kníže Bořivoj na čas do Hradce, aby zde vyčkal až ochladne odpor Čechů proti jeho osobě. Často se oddával loveckým radovánkám, ale jednou se své družině vzdálil a brzy v hustém lese zabloudil. Tma rychle houstla a kníže přestal doufat ve shledání se svými dvořany. Při představách divé zvěře se s obavami prodíral stále hustším lesem. Až tu najednou uslyšel slabé kokrhání a brzy uviděl do tmy blikající milíře. Uhlíř, který se tuto noc Bořivoje ujal, získal za odměnu šlechtický titul a hned první úkol. Měl dozírat na stavbu lesní kaple. Dělníci museli nejdříve na určeném místě vykácet hustě stojící stromy a ze získaného chvojí si zhotovili přístřešky. To byl prý počátek osady Chvojna. Na střeše nové dřevěné kaple byl podle pověsti upevněn plechový kohout aby neupadlo v zapomenutí, proč byla zbudována. Nedaleko ní potom vznikl dvůr Chvojno. První skutečné zmínyk o Chvojnu však pocházejí až ze století dvanáctého, respektive čtrnáctého, kdy se o Chvojnu píše jako o městečku s tvrzí. To se píše rok 1336. Když pak noví majitelé Holičtí ze Šternberka přesunuli středisko panství do nedalekých Holic, význam Chvojna upadal. V průběhu husitských bouří ves husitské hordy vyplenily a většinu obyvatelstavpovraždili. Dílo zkázy dokonali vojáci Diviše Bořka z Miletínka, stavitele hradu Kunětická hora, kteří zbytek obyvatelstva pověsili na místě, které se podle této události nazývá Viselce. Tehdy ves prakticky zanikla. Došlo ale k jejímu obnovení a po několika staletích, v roce 1711 se uvádí, že zdejší kostel zasvěcený svatého Gothardu, je povýšen na farní. Kostel však následně vyhořel a nový byl postaven ve druhé polovině osmnáctého století podle plánů Kiliána Ignáce Dienzehofera. Dalšími památkami v obci je několik křížů, socha svatého Jana Nepomuckého a památník padlým vojákům v první světové válce. V současné době se obec Vysoké Chvojno pomalu rozrůstá výstavbou nových rodinných domků. Ves je sice plynofikována, ale doposud se potýká s kanalizací. Její vybudování je středem zájmu nynějšího vedení obce. V obci působí Lesní družstvo s.r.o.Vysoké Chvojno a několik soukromých autodopravců. Je zde opravna motorových pil a autoopravna Lesní společnost Hradec Králové a.s. Zemědělská výroba je v obci zastoupena zemědělským areálem Zemědělské a.s Býšť. Do obce dojíždí jednou týdně praktický lékař pro dospělé, který ordinuje v místní ordinaci. Základní školu navštěvují děti v blízkých Holicích a mateřskou školu taktéž, neboť se nepodařilo splnit minimální počty žáků. Stávající škola je využívána zájmovými sdruženími. V budově obecního úřadu se nachází pošta, knihovna a nocležna řidičů. Jako všude jinde, i ve Vysokém Chvojně působí spolky. Není jich sice mnoho, ale na dění v obci se podílejí. Nejdéle zde působí TJ Sokol, který má pouze jeden sportovní oddíl, a sice fotbalový. Dále je to Myslivecké sdružení Viselce. To obhospodařuje honitbu o rozloze něco přes pět set hektarů a jako jediný spolek pořádá v obci, ve spolupráci s obecním úřadem, ples. Poslední spolkem se Klub důchodců, který si senioři založili v roce 2003. Chvojnovští důchodci jsou velice aktivní. Pořádají totiž pálení čarodějnic, masopustní průvod, jezdí na výlety po republice i za hranice. Sobota 20.12. po 12. hodině.