Z věží do podzemí Lanškrouna
Co je pravdy na pověsti, že ze zámku v centru Lanškrouna vede tajná chodba do zámečku u Rudoltic? A kam pokračuje zazděná část sklepení Krčmy? Lanškrounské podzemí skrývá tajemství. A na některé jeho věže je pak výstup opravdu dobrodružný.
Pokud chcete v Lanškrouně vystoupat na věž, nabízí se okamžitě ta na výstavní renesanční radnici z konce 16. století se sgrafity po vzoru zámků v Litomyšli a v Pardubicích.
Padesát metrů vysoká radniční věž je sice o něco mladší než samotná radnice, byla ale v minulosti i dnes snadno přístupná. A je z ní pěkný pohled na historické jádro města, zvláště jeho původně středověké čtvercové náměstí.
Dá se ale vystoupat ještě výš, do báně věže. Je to sice trochu nebezpečné, ale je odtamtud vidět nezvykle daleko do kraje. A pak také na věž největšího lanškrounského kostela.
Věž kostela a 700 let starý tis
Děkanský kostel sv. Václava na dnešním náměstí Aloise Jiráska je původně gotický, pochází z první poloviny 14. století. Do dnešní podoby byl ale několikrát přestavěn a jeho věž pochází až z 18. století. Kromě umíráčku jsou na ní tři hlavní zvony, z nichž jeden je ještě o století starší než věž samotná. A i přestože je věž novější, výstup na ní není vůbec jednoduchý, vede po několika patrech útlých žebříkových schodů.
Z výšky věže tohoto kostela pak především upoutá pohled na Jiráskovo náměstí s děkanstvím, zámkem a pak také jedním vzácným stromem. Je to tis, který by měl být podle odborníků starý dokonce 700 let. Mluví se o něm jako o stromu hrdinovi, který přežil třeba i řádění husitů, několik požárů budov v okolí, i to, že jeho kořeny skončily pod městským dlážděním.
Pověsti o tajných chodbách
O tom, že by měla ze zámku v centru Lanškrouna vést tajná chodba až do zámku u Rudoltic, mluví pověsti, ale prý také vzpomínky pamětníků. Podle nich by se tamtudy mělo dát projít ještě před 80 lety! Kudy přesně by ale tajná chodba měla vést, už nikdo neví, část podzemí je navíc zavaleno. Ale nejsou to určitě nejstarší lanškrounské podzemní prostory. Středověké podzemí by mohlo být pod domy v okolí radnice nebo pod dochovanou nejstarší částí bývalého augustiniánského kláštera.
Zajímavé podzemí mají v Lanškrouně také pod historickou roubenou Krčmou. To by mělo pocházet z renesance a zřejmě už tehdy, podobně jako dnes, tam skladovali sudy s pivem nebo potraviny. A bylo také zřejmě zdrojem pitné vody. Podobně jako další lanškrounské sklepy, jsou v něm totiž dochovány dvě studny. A možná odtud také vedla nějaká tajná chodba. Část, která vypadá jako podzemní tunel, je totiž zazděna.
Související
-
Nový kulturní dům v Lanškrouně má unikátní akustiku
Nový kulturní dům L'Art v Lanškrouně je hotový a dovnitř už se podívali i první návštěvníci. Stavba za zhruba 180 milionů korun trvala necelé dva roky.
-
Do Lanškrouna za historií i krásnou přírodou
Lanškrounem procházely dějiny vždy v plné síle. Může za to zřejmě i jeho poloha u hranic Čech, Moravy a Slezska. Možná právě i ta dala Lanškrounu jeho jméno - Land...
-
Krčma v Lanškrouně stojí už více než čtyři sta let. Dodnes je...
Co myslíte, o které stavbě se dá říct, že lidem slouží stovky let? Jsou to samozřejmě stavby církevní, kostely a chrámy. Jsou to také paláce a radnice. Mohou to ale...
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka


Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.