Zač je v Pardubicích perník

22. červen 2008

Úsměvná pověst o muži-fořtovi, který v Pardubicích propil peníze, které měl na zboží pro domácnost a dobrotu - perník pro děti. Tomáš Borovec přednese pověst Lubomíra Macháčka. Tu jsme srovnali s původní verzí. Musíme říct, že současný autor hrdinovi nadržuje, ale manželka se stala pravou strážkyní ohně. Tato pověst vysvětluje rčení: Já ti povím, zač je v Pardubicích perník. Obdobně zní i jiné rčení: Já ti povím, zač je toho loket (míra) Prof. Petr Vorel vysvětlil, jak se perník do Pardubic dostal. Do 19. století bylo prý řemeslo perníkáře v každém městě. Perník byla pochoutka bohatých domů. První perníkáři přišli do Pardubic v 16. století - rodina Šmidberských ze slezského Šmidbergu (dnes Kovary v Polsku), ale perník byl už znám dříve. Těsto perníku se uskladňovalo mnoho let - čím starší tím lepší. Ředitel Východočeského muzea v Pardubicích František Šebek se mimo jiné zabýval dějinami perníku v Pardubicích a vypátral, že perník se stal průmyslovým výrobkem v 19. století - průmyslová výroba si vzala rčení jako originální reklamu. A teprve z této doby jsou Pardubice známé a spojované s výrobou perníku. Kdy a kde se vzalo rčení? Dostali jsme se až k dalšímu rčení: Skví se jako Pardubice. To už jsou historické výzkumy prof. Petra Vorla: Pardubice se staly krásnými v době vlády Pernštejnů v polovině 16. století. Bylo to opravdu výstavní město - Pernštejnové stavby podporovali. Proto vzniklo právě teď rčení skví se jako Pardubice. Prof. Petr Vorel dále dokazuje, že právě v těchto letech, v polovině 40. let 16. století bylo v Pardubicích draho - ubytování, jídlo - dokonce si velmoži stěžovali, když museli ubytovávat svůj doprovod, že je tu všechno předražené. A právě z této doby, podle prof. Petra Vorla, by mohlo pocházet rčení "já ti povím, zač je v Pardubicích perník" - já ti ukážu jak je to drahé. I taková může být pravda, dodává autorka pořadu Jana Davidová. Neděle 22.6. od 17:30 hodin.

autor: DAV
Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.