Pancíř na Žampachu
Pancíř je nejen ochranná část těla rytíře, ale ve 14. století tak rodiče nazývali své syny. Purkrabí hradu Žampachu Pancíř ze Smojna byl členem vojska Karla IV. Ten se vydal na cesty do Itálie, takzvanou římskou jízdu pro průjezd Itálií, tam bylo nebezpečno - šarvátky pro majetek. Takže Karlova "ochranka" opravdu musela zasáhnout v Pise, kde se zvedlo místní povstání - vnitřní spory. A tady získal náš hrdina ostruhy. Zlatý řetěz a dokonce pasování na rytíře. Když se vrátil na Žampach, sláva mu stoupla do hlavy a po čase ničil, loupil, přepadal vše, co bylo v dosahu. Nebylo toho málo, když se to v Praze dozvěděl i sám císař Karel IV. Vyjel do východních Čech. Ono toho konec konců tím směrem měl více umravňovat. Rytířů lapků se už za jeho otce urodilo. Zlatý řetěz Pancířovi ze Žampachu odejmul. V pověsti bylo potřeba, aby rytíř Žampach se zachoval hanebně, aby bylo ukázáno, že císař Karel IV. uměl spravedlivě trestat i svého milce. Zabrousíme také k symbolu čtyřky, který prý císař a král Karel IV. Měl rád. Rytíři ze Žampachu existovali - i když ten náš z pověsti není reálný, proč vysvětlí autorka Jana Davidová a prof. Petr Vorel. Neděle 15.6. od 17:30 hodin.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka