Začalo to chemií u pekařů a cukrářů. Kam za 65 let došla Univerzita Pardubice?

15. říjen 2015

Historie vysokého školství v Pardubicích sahá až ke druhé světové válce. Je těsně spojená s rozvojem dopravní sítě a průmyslu. Výuka na nově vzniklé univerzitě začala 15. října 1950 v adaptovaných prostorách pekařské a cukrářské průmyslovky.

„Škola sídlila v rohové budově naproti kostelu svatého Bartoloměje. Prostory ale po třech letech přestaly stačit. Všechno se tak stěhovalo do budovy po strojní průmyslové škole na náměstí Čs. legií,“ vytahuje střípky historie děkan Fakulty chemicko-technologické Univerzity Pardubice Petr Kalenda.

Různé doby, různé názvy

Zmíněná fakulta přitom navazuje na tradice. „Nejdřív se škola jmenovala Vysoká škola chemická. Zhruba po třech letech se změnil její název na Vysokou školu chemicko-technologickou. Po roce 1989 se transformovala na univerzitu. Vznikaly další fakulty včetně té chemicko-technologické.“

Roh budovy Vysoké školy chemicko-technologické v 60. letech

Za vznikem školy máme podle Kalendy vidět významné vědce, kteří v Pardubicích působili. „Během války spřádali plány a jejich snem bylo založit ve městě chemie právě chemickou vysokou školu. Hned od května 1945 se datují přípravné práce. V červnu 1950 byla vládním usnesením vysoká škola ustanovená.“

Čtěte také

Prvních posluchačů bylo 120, dnes na univerzitu chodí několik tisíc studentů. „Univerzita prošla extenzivním rozvojem. Třeba na naší fakultě není studium jednoduché, ale skoro všichni absolventi nalézají perfektní uplatnění v průmyslu, obchodě nebo i ve výzkumu. Vygenerovali jsme řadu generálních ředitelů a vědců,“ říká Petr Kalenda.

Úspěch v mezinárodním měřítku

Svým vědecko-výzkumným výkonem a výsledky patří Univerzita Pardubice dlouhodobě do první desítky nejvýkonnějších vysokoškolských pracovišť Česka. Nedávno se navíc v jednom z nejprestižnějších světových žebříčků dostala spolu s dalšími osmi českými vysokými školami do světové elity. To Kalenda komentuje takto: „Jde o ukazatel snažení. Vysoká škola není jenom instituce, kde se vyučuje, ale musí se tam pěstovat věda. Žebříčky v podstatě odrážejí vědeckou úroveň dané vysoké školy.“

Stavba vysokoškolských kolejí v Polabinách
autor: MAL
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Lidský faktor jsem znal jako knížku, ale teprve s rozhlasovým zpracováním jsem ho dokonale pochopil...

Robert Tamchyna, redaktor a moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Lidský faktor

Lidský faktor

Koupit

Točili jsme zajímavý příběh. Osoby, které jsme hráli, se ocitaly ve vypjatých životních situacích, vzrušující práce pro herce a režiséra. Během dalšího měsíce jsme Jiří a já odehrané repliky svých rolí žili. Fantasmagorické situace posledního dílu příběhu se staly naší konkrétní každodenností. V srpnu Jiří Adamíra zemřel. Lidský faktor byla naše poslední společná práce.“ Hana Maciuchová