Iva Kenardžievová jezdí s kamionem po celé Evropě

Dlouhá léta se živila jako manikérka, je dokonce trojnásobnou vícemistryní republiky v modeláži nehtů. A ještě předtím pracovala pro soukromou bezpečnostní službu. V této ženě drobného vzrůstu třímá nečekané odhodlání a obdivuhodná odvaha.

Kamion řídí dva roky a nyní jezdí pro soukromého dopravce v Chlumci nad Cidlinou. Jezdí do různých destinací západní Evropy a v kabině kamionu už tráví většinu svého času. Přestože už dávno není jedinou ženou za volantem kamionu, její drobná dívčí postava v růžovém tričku a s šátkem kolem krku stále vzbuzuje údiv. „Často jezdí partnerské dvojice,“ říká Iva, „má ženská pořád čekat na chlapa sama doma? To je lepší, když si papíry udělá taky a jezdí spolu.“

Holčičí pokojíček v kabině

Ivě život v kabině kamionu nevadí a pravda je, že je to u ní jak v holčičím pokojíčku, na zemi koberce, potahy na sedadlech, pantofle a všude plyšáci a talismany pro štěstí. „Vozím sebou kanystry s vodou,“ odpovídá Iva na dotaz ohledně hygieny, „někdy nás totiž na benzinkách nepustí do sprch, často je mají jen pro chlapy a pro invalidy. Pak holt přijde na řadu lavor, nebo zahradní sprcha, kterou si musím pověsit na kamion.“

...ale je ráda, když nemusí. Výměna kol na dílně.|foto:Šárka Kuchtová, Český rozhlas

Práci jim komplikují zákazy a omezení, v každé zemi jiné, kdy a kudy můžou kamiony jet. Velkým strašákem je nyní „pětačtyřicítka“, kdy po jisté době jízdy musí řidič na 45 hodin stát a odpočívat. V Evropě se nyní prosazuje, aby byl řidič dostatečně odpočatý, aby tuto dobu strávil mimo kabinu svého auta, pokud možno v hotelové posteli. Ale kapacita takovýchto parkovacích míst, s hotelovým ubytováním a pokud možno hlídaným parkovištěm, není dostatečná. A tak policie obchází parkoviště, klepe na kabiny, kontroluje záznam jízdy a dobu stání a rozdává pokuty.

Od manikúry ke kamionu

Přes všechny problémy, které profese řidiče kamionu přináší, je Iva Kenardžievová se svou prací spokojená. „Jezdím sice sama,“ říká Iva, „ale potkávám spoustu zajímavých lidí, nejen Čechy, ale i Poláky, Slováky, Litevce. Nelituji svého rozhodnutí, i když se mi život zásadně změnil, jsem takhle spokojená.“