Znáte Lhůtu a Čečetkův statek? V létě přivítá hudební legendy
Oldřich a Zdenka Hanyšovi si před čtyřmi lety koupili ve Lhůtě bývalý statek a opravují ho podle svých snů. Také tam vítají lidi, kteří se chtějí něco dozvědět, naučit se nebo si poslechnout dobrou muziku.
Lhůta je malá vesnice, která se nachází asi 3,5 km na jihozápad od Vysokého Mýta, k němuž patří, společně s obcemi Brteč, Domoradice, Knířov, Svařeň a Vanice. Lhůta je zajímavá z pohledu urbanismu. Zachovala se tu řada roubených domů, ale také architektonicky hodnotné statky z první poloviny 19. století.
Původ obce s obdélníkovou návsí spadá zřejmě do 13. století, kdy vznikal největší počet Lhot, Lhůt nebo vesnic podobného názvu. V Pardubickém kraji takových Lhot najdete přes dvacet. Lhoty byly zakládány většinou v okrajových částech katastrů už existujících vesnic, mnohdy na méně hodnotné nebo lesní půdě, která se musela vymýtit. Za tyto práce byli obyvatelé vznikajících osad osvobození na určitý počet let od daní a poplatků. Šlo o tzv. "lhóty", tedy přesně stanovené lhůty ulehčení od povinných dávek.
Statek s lidskou i vodní energií
Manželé Hanyšovi si statek čp. 20 ve Lhůtě vyhlédli v roce 2018. Od té doby ho přestavují a opravují. „Nikdy to nebude dokonalé, ale už jsme přece jen něco stihli,“ říká s úsměvem Zdenka Hanyšová Celá. „Zvládli jsme třeba opravu 22 metrů dlouhé pavlače, upravili plášť statku do dvora a v místě, kde byla spadlá stodola, jsme si udělali jezírko s tekoucí vodou. Jsou to vzpomínky na dětství i energie pro dnešek.“
„Máme rádi historii, zkoumali jsme, na jakou rodinu na statku navazujeme, protože už od prvopočátku je nám tady dobře,“ dodává majitelka. „Víme, že okolo poloviny 19. století v tomto domě bydlel pan Jílek, který vlastnil zámek a pivovar v Domoradicích. Byl to movitý člověk, proto je to naše stavení rozlehlé, stačí se podívat na maštal, která je také poměrně veliká.“
„Čečetkovi si statek koupili v roce 1910 a pak tu žily další generace této rodiny po dobu sta let. Když jsme tu přišli poprvé mezi místní hasiče, tak nám neřekli jinak než Čečetkovi. Tak jsme si řekli, že komukoliv budeme o našem statku vyprávět a zvát k jeho návštěvě, tak to bude zkrátka Čečetkův statek a s tím souhlasí i potomci rodiny Čečetkových,“ vysvětluje Zdenka Hanyšová Celá.
U kamen nebo na dvoře
Na Čečetkův statek se můžete podívat v rámci dílen a výukových programů, které manželé Hanyšovi pořádají, jako je například kurs pečení domácího chleba, poznávání bylinek nebo výroby čokoládových pralinek. Těšit se můžete také na letní hudební scénu, a to přímo ve dvoře statku. V červnu tu vystoupí hudební skupina Marien, hard rockové balady na Čečetkově statku představí kapela Regen, v červenci do Lhůty zavítá kytarista Michal Pavlíček a Monika Načeva, v srpnu Blanka Šrůmová, Jan Sahara Hedl a Něžná noc.
Unikátní pazderna
Součástí Čečetkova statku a jeho zahrady je výjimečná stavba. Jedná se o sušárnu lnu. Je to stavba s výjimečným s půlkruhovým závěrem, zvláštní tvar tvoří válcová sušicí komora, jedna z mála dochovaných v Česku. Takové se stavěly v poslední čtvrtině 19. století a umožňovaly efektivnější sušení a přebírání lnu díky otočným dřevěným rámům na svislé hřídeli. Ty se obsluhovaly ze vstupního otvoru, což byla velká výhoda, protože sušič lnu už nemusel vstupovat do horké místnosti.
Na konci 19. století patřilo sušení lnu k běžným venkovským činnostem. Název pazderna je odvozen od pazdeří. To je část stonku lnu, který se sloupával. Na konci 19. století se objekt sušárny na zahradě Čečetkova statku rozšířil o přístavbu v prostoru ústí topeniště k vyhřívacímu kanálu.
Už před 1. světovou válkou došlo k ukončení sušení lnu a zároveň vybudování nové, malé sušicí komory v místě nad starým topeništěm, která sloužila k sušení ovoce. Ještě před několika lety byly součástí sušárny tzv. tahy pro lísy, současní majitelé je už ale v objektu nenašli. Manželé Hanyšovi ve spolupráci s odborníky nyní usilují o to, aby byla pazderna zapsaná na seznam kulturních památek.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
