Američanům na Měsíc pomohl Zdeněk Kopal z Litomyšle. Dali mu za to prach

3. duben 2019
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Neil Armstrong a modul Apolla 11

Největší český astronom minulého století strávil skoro celou kariéru v zahraničí. Rodného města si ale vždy vážil a rád se tam vracel. Na svět přišel v dubnu 1914.

Ke známým osobnostem měl Zdeněk Kopal blízko vždycky. Alois Jirásek mu údajně v sedmi letech položil na Růžovém paloučku ruku na hlavu a řekl: „Nu, možná z něho bude také spisovatel.“ Jako dítě hrál šachy s Viktorem Dykem, jako mladík tancoval s Lídou Baarovou a později se setkal i s Albertem Einsteinem.

Vyrůstal v rodině středoškolského profesora. „Jeho otec byl klasický filolog. K přírodovědě ho spíš vedl jeho dědeček Josef Lelek. Ten přímo přírodopis učil na reálce v Jičíně. Byl to takový buditel té doby. U něj trávil prázdniny a dostával se k těmto oborům. Často si taky psali dopisy o vědě. Později se už Zdeněk Kopal dostal k astronomii a zůstal u ní,“ říká vedoucí astronomického kroužku Litomyšl Jan Šlégr.

Postrach legend

Ještě když byl Kopal studentem gymnázia, pozoroval proměnné hvězdy. Už tehdy publikoval v odborných časopisech. „Zavedení astronomové psali do redakce a zpochybňovali otištění práce gymnazisty. Tento obor se rozvíjí dodnes na Kopalových základech.“

Zdeněk Kopal

S výborným prospěchem ukončil Univerzitu Karlovu a získal stipendium v Cambridgi. „Během pracovní cesty po Americe ho zastihla zpráva o mnichovské dohodě. I s manželkou tam zůstal. Za druhé světové války se ve spolupráci s námořnictvem zabýval aerodynamikou, numerickou matematikou.“

Za velkou louží podle Šlégra mohl spolupracovat s předními americkými astronomy, s NASA. „Taky díky němu mohli Američané přistát na Měsíci. V rámci projektu Apollo sestavoval topografické mapy Měsíce, aby se mohla vybrat nějaká pěkná plocha pro přistání. Když projekt skončil, tak dostal lahvičku měsíčního prachu.“

Půlnoc místo poledne

V Kopalově rodné Litomyšli najdete zajímavý orloj. „Ostatní orloje zachycují vidění vesmíru našimi předky. Uprostřed je Země, kolem obíhá Slunce a Měsíc. Proto většinou poledne bývá nahoře a dole je půlnoc. Novověký orloj v Litomyšli to má opačně, takže půlnoc nahoře. Jinak z něj zjistíte obvyklé skutečnosti jako znamení zvěrokruhu a podobně.“

Zdeněk Kopal je autor a spoluautor více než 400 vědeckých prací, 25 vědeckých monografií a editor 20 sborníků. Zakladatel a editor vědeckých časopisů ve své publikační činnosti neopomíjel ani popularizaci astronomie.

Vedoucí astronomického kroužku Litomyšl Jan Šlégr
autor: Jakub Malý
Spustit audio

Související