Ženy místo apoštolů. Litomyšl má výjimečný orloj, jeden z mála v Česku

Je o půl tisíciletí mladší než orloj na pražské Staroměstské radnici a houfy turistů se pod ním netvoří. Pozornost si ale zaslouží. Litomyšlský orloj je totiž zvláštní hned v několika ohledech.

Pokud byste chtěli spočítat historické orloje na věžích českých a moravský měst, stačí vám na to prsty jedné ruky. Kromě Prahy, Olomouce nebo Prostějova si „pravý“ orloj pořídila také Litomyšl, a to na počátku minulého století. Pod pojmem orloj rozumíme zpravidla mechanické hodiny, které zobrazují nejen čas, ale také pohyby nebeských těles na obloze. Na staré radnici v Litomyšli je ovšem orloj od hodinového stroje vzdálený přes několik pater.

Věží prochází hřídel

Secesní orloj zdobí východní stranu věže staré litomyšlské radnice, která stojí ve středu Smetanova náměstí.  Ve věži má svoje zázemí Městská knihovna, její návštěvníci se ale k zadní straně orloje v prvním patře běžně nedostanou. Mechanismem orloje jednou za dvě minuty otáčí hřídel, která je spojena s věžními hodinami. Ty jsou umístěné v horní části věže.

„Od hodinového stroje věží radnice prochází hřídel, která potom vstupuje do vlastního stroje orloje přes soupravu soukolí. Ta vypadá na první pohled jednoduše, ale svým způsobem je geniální, protože zvládá mnoho funkcí. Podle ní se pohybují jednotlivé části orloje, znázorňující hlavně měsíční a sluneční fázi,“ vysvětluje jeden ze dvou litomyšlských orlojníků Petr Červený, který má na starosti především mechaniku orloje.  

Orloj má čtvercový obrys a jeho čtyři rohy vyplňují ženské postavy na zlatém pozadí. Symbolizují čtyři roční období. „Ženy v půvabném secesním stylu namaloval mladý talentovaný umělec, student Umělecko-průmyslové školy v Čáslavi Antonín Růžička. Později působil jako profesor kreslení na Státní průmyslové škole v Praze,“ dodává orlojník Jiří Šlégr, který se o stoj stará především z astronomického pohledu. „V historických dokumentech jsem dokonce objevil, že ženy měly být podle původního návrhu nahé, nakonec se ale na radnici objevily v nařaseném hávu.“

Slavný hodinář z Čáslavi

Orloj si radní Litomyšle, stejně jako hodinový stroj na radniční věži, nechali zhotovit u hodináře Karla Adamce v Čáslavi. Jeho firma, založená v roce 1869, vyrobila stovky hodin, hlavně pro radniční a kostelní věže, ale také školní budovy nebo zámky. Putovaly nejen do českých a moravských obcí a měst, ale také do Uher, Bulharska, Srbska, Ruska i Německa.

V roce 2010 prošel litomyšlský orloj opravou a čištěním

„O zhotovení nových věžních hodin zastupitelstvo města Litomyšle rozhodlo 23. dubna 1907. Stroj radničních hodin byl Adamcem dodán už v květnu téhož roku. Instalace samotného orloje v prvním patře věže proběhla v říjnu 1907. A do provozu byl orloj slavnostně uveden 18. října 1907. Pořízení věžních hodin a orloje litomyšlskou radnici přišlo na 800 rakouských korun,“ dodává orlojník Jiří Šlégr.

Číselník ukazuje 24 hodin

Na litomyšlském orloji najdete hlavní symboly Měsíce a Slunce. „Zjednodušeně lze říci, že orloj představuje model vesmíru tak, jak jej viděli naši předkové. Ve středu desky orloje se nachází Země, kolem které jednou za den oběhne Slunce, Měsíc i vesmír, reprezentovaný ekliptikou. Slunce se pomalu posouvá po ekliptice a do původní polohy vůči ní se vrátí za jeden rok poté, co proběhne všemi znameními. Měsíc se po obloze pohybuje rychleji, všemi znameními na ekliptice projde za jeden měsíc a vrátí se tak do původní polohy vůči Zemi.  Navíc je pomocí důvtipného otáčecího mechanismu zobrazena i fáze Měsíce,“ vysvětluje Jiří Šlégr.

Litomyšl versus Svitavy. Kdo má delší náměstí?

Letecký pohled na Smetanovo náměstí

Nejdelší náměstí v České republice je Václavské náměstí v Praze, druhá příčka patří pražskému Karlovu náměstí. Hned za nimi bude s největší pravděpodobností Litomyšl.

Na rozdíl od většiny historických orlojů ale nelze na litomyšlském orloji určovat okamžiky východu a západu nebeských těles a souhvězdí, protože na ciferníku orloje není zakreslený horizont. „Další zajímavostí litomyšlského orloje je to, že půlnoc (24 hodin) je umístěna na horní straně ciferníku,“ uvádí orlojník Šlégr. „Tak to totiž bylo obvyklé u tehdejšího typu hodin, které ukazovaly čas ve čtyřiadvacetihodinovém formátu. Na orlojích se ale obvykle do této horní pozice umisťuje poledne (12 hodin), protože v tomto okamžiku je Slunce nejvýše nad obzorem.“

Pohled na Smetanovo náměstí přes mechanismus orloje

V roce 2010 prošla mechanická část litomyšlského orloje opravou. Provedl ji správce Staroměstského orloje v Praze, akademický sochař Petr Skála. „Podle slov pana Skály nám prý orloj při občasném promazání vydrží minimálně další stovku let,“ říká s úsměvem Jiří Šlégr, který se společně s kolegou Petrem Červeným o orloj v Litomyšli stará.

Orlojů je jako šafránu

Vlastnosti orloje na sto procent splňuje v Česku jen několik mechanismů. Světovým unikátem je Staroměstský orloj v Praze (1410). Orlojem se může pochlubit také Olomouc (ve městě rozlišují starý orloj z roku 1898, který opustil astrolábové provedení a nový, který vznikl na radnici podle návrhů Karla Svolinského z let 1953 - 1955 v duchu socialistického realizmu i hanáckého folklóru).

Čtěte takéZámek v Litomyšli slaví 450 let. Jeho třináctá komnata je ještě starší

K menším historickým orlojům v Česku patří kromě Litomyšle také prostějovský orloj. Na věži tamní radnice je od počátku 20. století a lze říci, že je svým způsobem kopií orloje Staroměstského. Naopak novodobý orloj vznikl v roce 2017 v centru šumavského rekreačního střediska Hojsova Stráž u Železné Rudy.

Silueta věže staré radnice ve střední části Smetanova náměstí v Litomyšli

Dalším moderním „orlojem“ se může pochlubit Brno nebo Ostrava, jejich mechanismy ale nejsou obecně považované za plnohodnotné orloje. Ostatně, na řadě míst v Česku objevíte nejrůznější venkovní plastiky, jejichž stroje pracují na bázi orloje. Kromě orlojů na věžích nebo volně stojících rozlišujeme i tzv. salonní stroje, které můžeme za jistých předpokladů za orloje také považovat.