Atletka Vondrová ráda trpí, kouše se, dře. Českou štafetu pozlatila

Ve 23 letech si uvědomuje, že za poslední roky prošla její kariéra výraznou proměnou. „Bylo to jiné v přemýšlení i v přípravě na závod a celkovém pojetí sportu. Změnila jsem toho spoustu. Když mi bylo 18 a méně, tak jsem byla taková nerozvážná. Nevěnovala jsem tomu úplně sto procent. Teď žiju jenom sportem a myslím si, že to je vidět.

Raketová štafeta

Vondrová nedávno dovedla ke zlatu na mistrovství Evropy českou smíšenou štafetu na 4x400 metrů. Sestava Matěj Krsek, Tereza Petržilková, Vít Müller a Lada Vondrová vyhrála závod v první divizi atletických družstev a triumfovala tak na Evropských hrách.

Čtěte také

iROZHLAS

Čtvrtkařská smíšená štafeta v rekordu vyhrála šampionát družstev a ovládla i Evropské hry

„Čekali jsme, že můžeme běžet rychle. Všichni jsme měli formu. Ale byli jsme v B běhu a vůbec jsme si nemysleli, že porazíme všechny z A běhu. Měli jsme na jednu stranu výhodu. Nikde jsme se nestrkali, běželi jsme na čele.“

Co říkala nadějná atletka na roli finišmanky? „Rozdělení úseků má na starosti štafetový trenér. Nově to musí být muž žena muž žena. Oproti Terce jsem byla rychlejší, takže jsem finišovala. Možná bych byla radši na druhém úseku. Finiš je větší zodpovědnost. Zvlášť když přebíráte kolík na prvním místě. Ale na druhou stranu, když první proběhnete cílem, má to své kouzlo.“

Nechtěla běhat sama

Lada Vondrová pochází ze Sedliště u Jimramova. „Na atletiku jsem začala chodit do Poličky, protože tam byl nejbližší stadión a nechtěla jsem běhat sama. Hrála jsem fotbal. Měla jsem z něj naběháno a první atletické roky jsem těžila jenom z toho. Do štafet se mi zase hodí kolektivní duch.“

Jak říká, do nějaké doby stačí těžit z talentu, ale mezi juniorskou a ženskou kategorií se to láme. „Tam se pozná, kdo je stavěný na trénink a vydrží to, a kdo ne. Tam odpadá nejvíc lidí, protože člověk musí začít trochu dřít. Trénink si celkem užívám. Ráda trpím a překonávám se. Závod se odvíjí od toho, jak vyjde. Člověk je z něj hodně nervózní, pak se to může pokazit. Samozřejmě ten povedený si užije, ale není to vždycky jenom růžové.“

Lada Vondrová|foto:Iva Roháčková

Na Pardubice zatím atletka nedá dopustit. I když působí v USK Praha a je zaměstnaná v tamním sportovním středisku, v Pardubicích dál trénuje a připravuje se. „Vystudovala jsem pardubické sportovní gymnázium a pokračuju dálkově na sociální pedagogice v Hradci Králové. V lednu příštího roku bych měla státnicovat. Sport se nedělá věčně a určitě je důležité se nějak zabezpečit. Je taky dobré občas od sportu vypnout a zaměstnat hlavu učením a něčím trochu jiným.“

Holka, to doběhneš

Svého životního motta se Lada drží. „I kdybych na tom byla hodně špatně, tak bych čtvrtku doběhla za každou cenu. Pak máte brouka v hlavě a mohlo by se nedokončování stávat opakovaně. Nejsem moc rychlá, na vytrvalost jsem zase docela těžká, takže 400 metrů pro mě je taková ideální kombinace,“ přemítá o nejoblíbenější distanci.

Teď ji čeká mistrovství světa v Budapešti, kam pojede se smíšenou štafetou. „Měla bych startovat taky na individuální čtvrtku. Kámen úrazu je postup z rozběhu. Pak se může stát cokoliv. Nehážu flintu do žita. Osobák by mohl znamenat finále. Ještě před šampionátem bude mistrovství republiky, kde bych se taky chtěla zlepšit.“

Při své olympijské premiéře v Tokiu došla Češka překvapivě až do semifinále. „Ráda bych to v Paříži zopakovala, ale nejdřív se tam musím kvalifikovat,“ uvědomuje si.