Seriál: Automatické mlýny v Pardubicích se probouzí. Budou žít uměním, vzděláním a kulturou
Monumentální cihlová budova se proměnila v Gočárovu galerii
Hlavní dominantou celého areálu, kde se více než sto let mlela mouka, je budova z červených cihel od Josefa Gočára. Tam se teď z pardubického zámku přestěhovala krajská Východočeská galerie. Pod novým jménem - Gočárova galerie - tak začala její nová etapa v objektu, který je už od roku 2014 národní kulturní památkou.
Pardubický kraj odkoupil hlavní budovu Automatických mlýnů v roce 2017. „Na začátku byla opravdu jenom myšlenka trojice architektů – Pleskot, Lábus, Všetečka, kteří říkali, že na zámku je galerie špatně a že mlýnu jsou pro její přestěhování ideální,“ říká náměstek hejtmana Roman Línek z Koalice pro Pardubický kraj, který stál u zrodu myšlenky Východočeskou galerii ze zámku přestěhovat.
Zvenku stejná, uvnitř nová
Poklepáním na základní kámen tak začala v květnu 2020 přestavba hlavní budovy. Stavební firma začala nejdříve odstraňovat přístavky a dozdívky, které neměly žádnou historickou hodnotu, budově ale zůstal charakter průmyslové stavby. Zachovala si svou vnější podobu z červených cihel, vnitřek se ale zásadně proměnil.
„Ta mlynařina byla pryč a navíc galerie potřebuje poměrně čisté prostory, kde se může projevit jejich proměnlivost. A zároveň ten dům neměl vnitřek příliš architektonizovaný, takže jsme v takovém, doufám, že ne v příliš drzém, dialogu s Josefem Gočárem najít poselství toho, co on udělal venku a převyprávět to vevnitř,” vysvětluje autor projektu architekt Petr Všetečka.
Přízemí a první patro nabídne návštěvníkům zázemí a bude volně přístupné. Lidé se tam můžou rozhodnout, jestli zůstanou a půjdou se podívat do výstavního prostoru. Galerie ale stále připomíná, že se tam mlela mouka. Například v jednom výstavním prostoru, který je vytvořený z obilného sila, objevíte lustr ze skleněných trubek, kterými dříve proudilo obilí. Do toho tzv. black boxu galeristé teď připravují výstavu o uměleckém designu. Jádrem celé galerie jsou ale výstavní sály. Lidé je najdou ve třech zbývajících patrech.
Kromě výstavních sálů, má galerie i novou knihovnu, depozitář, zázemí pro zaměstnance a také vyhlídkovou terasu. Od Nového roku také nese nové jméno. Gočárova galerie je otevřená ve zkušebním provozu od června. Teď se připojí k velkému otevření k ostatním institucím tak, že zahájí několik nových výstav.
Související
-
Pardubické Automatické mlýny se už proměňují na Gočárovu galerii
Práce na rekonstrukci mlýnů pokračují podle plánu. Do levé části budovy se přestěhuje z pardubického zámku celá Východočeská galerie.
-
Automatické mlýny doplní nové budovy. Bude v nich bydlení, kavárna i restaurace
Areál pardubických Automatických mlýnů se v budoucnu rozroste o několik novostaveb. Historické mlýny doplní i několik objektů, ve kterých budou provozovny a byty.
-
Silo Automatických mlýnů ukázalo nohy. Vzniká v něm unikátní galerie i terasa
Přestavba historického sila v pardubických Automatických mlýnech je v plném proudu. V této části vznikne infocentrum, výstavní prostor i vyhlídková terasa na střeše.
Nejnovější zprávy
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
