Barborka

11. prosinec 2013

Výlet na zrekonstruovanou vyhlídku u Heřmanova Městce

V roce 2003 se obcí mikroregionu Heřmanoměstecko rozhodly o výstavbě rozhledny. Původně se uvažovalo o 338 metrů Vysoké skále, ale na konec zvítězilo návrší nedaleko osady Horní Raškovice. Předlohou pro rozhlednu se staly původní plány ing. Martina Nováka, který navrhnul Toulovcovu rozhlednu u Proseče. V roce 2004 pak byla dřevěná vyhlídka zbudována, při její výrobě bylo zpracováno 28 kubíků smrkového dřeva. Slavnostního otevření se dočkala 17. listopadu 2004. A proč právě název Barborka? Toto jméno bylo vybráno s ohledem na historii. V lomech kolem Horních Raškovic se těžil kámen na výrobu mlýnských kamenů, které byly považovány za nejlepší v celém českém království. Těžba kamene byla považována za hornickou činnost a patronem horníků je právě svatá Barbora.

Barborka

0:00
/
0:00

Bohužel podobně jako Toulovcova rozhledna zchátrala i její mladší „sestra“ Barborka. V letošním roce byla vyhlídka kompletně zrekonstruována, za více než 700 tisíc získala novou – teď už kovovou – podobu. Z původní rozhledny zůstalo jen schodiště a střecha.

Praktické informace:
Lokalita: západní okraj osady Horní Raškovice, cca 4km severozápadně od Heřmanova Městce, cca 15km jihozápadně od Pardubic
GPS: 49°57'49.009"N, 15°38'7.028"E
Nadmořská výška: 312m
Celková výška: 13,8m
Výška vyhlídkové plošiny: 10m
Počet schodů: 47
Otevírací doba: duben až říjen o víkendech 14-17 hod. (větší skupiny návštěvníků a návštěvy mimo otvírací dobu nutno ohlásit minimálně den předem na tel. 466 972 389)
Výhled: Železné hory, Orlické hory, Krkonoše, Polabí, Kunětická hora, Pardubice, Hradec Králové

Kdo by nepoznal Kunětickou horu?

Zobrazit místo Svinčany 29 na větší mapě
autor: Tomáš Klement
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

Karel Klostermann Ze světa lesních samot

Ze světa lesních samot

Koupit

Román klasika české literatury zobrazuje dramatické změny poměrů na česko-bavorském pomezí v posledním čtvrtletí 19. století, kdy ustálený životní řád "světa lesních samot" narušila živelná katastrofa.