Bohdanečským rybníkem se rybáři brodí přes půl tisíciletí

5. listopad 2016
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Bohdanečský rybník při pohledu z hráze

Rybník a krajinu okolo něho kdysi stvořili lidé a dodnes si jí váží. Největší rybník našeho kraje je nejen cenným kulturním dědictvím, ale také evropsky chráněným místem.

Národní přírodní rezervace Bohdanečský rybník se nachází na severozápadním okraji městečka Lázně Bohdaneč. Samotný rybník má velmi dlouhou historii, která začíná ještě v době před slavnou érou Pernštejnů. První zmínka o Bohdanečském rybníku pochází už z roku 1470.

Co je na dně? Pěžice!

Bohdanečský rybník nechal vybudovat pravděpodobně už v druhé polovině 15. století majitel panství Jindřich I. Starší z Poděbrad a Minsterberku, syn Jiřího z Poděbrad. Rybník potom rozšířil Vilém z Pernštejna. Pernštejnové přišli na Pardubicko v roce 1490 a vybudovali ve své době nejrozsáhlejší rybniční soustavu v českých zemích.

Bohdanečský rybník se kdysi jmenoval Pěžický, podle jména osady, která musela vodnímu dílu ustoupit. V roce 1498 získal Vilém z Pernštejna do dědičného vlastnictví přívodní kanál vod z Labe, budovaný opatovickými benediktiny. Začal ho vylepšovat a hlavně prodlužovat. Zrodil se Opatovický kanál, který napájel důmyslnou soustavu rybníků. Na konci éry Pernštejnů, v druhé polovině 16. století, jich na Pardubicko - kunětickém panství bylo na 230!

Rybník byl kdysi ještě větší

Katastrální výměra Bohdanečského rybníku je 158 ha. Do ní padají i okolní rákosiny a vlhké louky. Při hospodářské hladině má rybník plochu přes 90 ha. „První známá výměra Bohdanečského rybníku z pernštejnské éry je asi 350 ha,“ vysvětluje majitel Rybničního hospodářství Bohdaneč Adolf Vondrka. „Celá řada rybníků ale postupně, do konce 19 století, vyschla a zanikla.

„V literatuře z počátku 20. století najdeme informace o tom, že k živelné obnově rybníků dochází opět po roce 1880. Právě tehdy byl Bohdanečský rybník znovu napuštěný,“ dodává Adolf Vondrka. „Rybník se ale už nepodařilo napustit v jeho původní výměře, řada výtop byla totiž už zarostlá.“

Čtěte také

Dnes Bohdanečský rybník napájí pouze voda z Opatovického kanálu. Do poloviny 20. století to byla i voda z povodí. V éře Státního rybářství ale byla vybudována tzv. obtoková stoka. Tak je dnes povrchová voda z nejbližšího okolí, od obce Dolany nebo Křičeň, stahovaná právě touto stokou mimo rybník.

Sumce v rybníku nemají

Výlov Bohdančeského rybníku, který se koná většinou ve svátek 28. října, se v posledních letech stává stále větší turistickou atrakcí. „ V rybníku chováme hlavně kaprovité ryby. Kapra a lína. Z dravých ryb je to štika, candát a bílá ryba,“ přibližuje baštýř Roman Řáda. „Sumce z hlediska ochrany přírody nasazovat nemůžeme, protože bychom přišli o líny, kteří jsou součástí potravního řetězce.

Výlov Bohdanečského rybníka

Chřástal doma, orel na návštěvě

V listopadu 1951 byl Bohdanečský rybník vyhlášený jako Národní přírodní památka, v prosinci 2005 se stal Národní přírodní rezervací - jako komplex vodních a mokřadních ekosystémů, slatinných luk a bažinných olšin. Hranice přírodní rezervace je shodná s Ptačí oblastí Bohdanečský rybník, která byla zřízena k ochraně chřástala kropenatého.

Na Bohdanečském rybníku v současné době hnízdí dva až tři páry chřástalů kropenatých. „V celém Česku jich žije asi jen 50 párů,“ pokračuje Vlastimil Peřina z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR. „Je to vlastně nenápadný, ale velmi vzácný drobný pták. Má z boku zploštělé tělo, aby se snadno mohl pohybovat v ostřicových porostech, zhruba v místech, kde je tak 20 cm vody.“

Přímo ptačí pohled z Polákova poloostrova

Od loňského roku mohou návštěvníci, kteří se vydají po jedné z tras Naučné stezky Bohdanečský rybník, pozorovat faunu a krajinu z výšky. Stavba vyhlídkové věže na Polákově poloostrově pěkně splývá s okolní přírodou. „Turisty, kteří zamíří na ornitologickou pozorovatelnu, možná překvapí orel mořský, který tu sice nehnízdí, ale létá sem lovit,“ dodává ochranář Vlastimil Peřina.

Nová ptačí pozorovatelna na Bohdanečském rybníce

K dalším ornitologickým „lahůdkám“ Bohdanečského rybníku patří bukač velký, bukáček malý nebo jeřáb popelavý. Na Bohdanečský rybník se vrátila velká kolonie racků, turistickou atrakcí se staly také velká hejna labutí. V období jejich přepelichávání jich může být až 200. Od 19. století ornitologové v této lokalitě napočítali 172 druhů ptáků. Některé z nich se vyskytují pouze v období tahu, jiné na Bohdanečském rybníku zimují, ale u více než 100 druhů ornitologové prokázali hnízdění.

Čtěte také

autor: BRA
Spustit audio